Muzeum v Humpolci na Pelhřimovsku připravuje na říjen výstavy ke 100. výročí založení Československa. Program zpestří rekonstrukce vyhlášení republiky a muzejní vycházka kopírující průvod, který městem v okamžiku vyhlášení republiky procházel. Povede ji pedagog a historik Zdeněk Škrabánek, který zmapoval osud sochy T. G. Masaryka. Poprvé byla v Humpolci instalovaná v roce 1937 a za druhé světové války byla ukrytá pod dřevem a uhlím. Příběh sochy je barometrem politické situace, odvahy, nebo naopak pokrytectví, řekl Škrabánek.
Jedna z výstav se bude věnovat období končící habsburské monarchie, první světové válce a vyhlášení republiky. Výstava obrazů bude prezentovat proměnu města za uplynulých 100 let, řekla za muzeum Kateřina Jančurová.
Vycházka po městě, při níž se účastníci dozvědí více i o soše Masaryka, bude 13. října. Nejzajímavějším střípkem z její historie je určitě její ukrývání za války a odvaha lidí, kteří se podíleli na tom zachovat symbol první republiky pro budoucí léta, řekl Škrabánek. Původně se lidé domnívali, že sochu odstranila v roce 1940 německá správa a odvezla do sběru. Její skutečný osud popsal v roce 1946 Jindřich Trnka. Rukopis je dnes uložený v muzeu.
Sochu zachránil tehdejší starosta Emil Hrdlička, kterého později nacisté popravili, a řada jeho spolupracovníků. Nejdřív ji ukryli ve sklepě měšťanské školy pod dřevem a uhlím. Když se začaly tenčit zásoby otopu a hrozilo prozrazení úkrytu, přemístili ji do bývalého Beckova hospodářství. Byl to prozíravý krok, řekl Škrabánek. O asi měsíc později už školní budovu obsadilo německé vojsko.
Ani v novém skladu socha dlouho nevydržela. Kvůli zpřísňujícím se domovním prohlídkám ji lidé zasvěcení do jejího ukrývání raději zakopali asi dva metry od vchodu do skladu. Formálně ji nechali zmizet zápisem v městském archivu, podle kterého byla poničená a posloužila jako materiál pro stavební úpravy. Socha se pod zemí dočkala konce války a v říjnu 1945 už stála na svém původním místě, kam se vracela ještě dvakrát. Poprvé v roce 1968, devět let poté, co ji odstranili komunisté. V roce 1959 sochu uložili do skladu radnice a žulový podstavec rozsekali na dlažební odseky.
Na novém žulovém podstavci ale vydržela jen čtyři roky. S odůvodněním, že se na Tyršově náměstí bude stavět kvůli přivaděči k dálnici, skončila bronzová socha v roce 1972 v depozitáři Krajského střediska ochrany památek a přírody v Brně. Do Humpolce se vrátila až po pádu komunistického režimu, 10. března 1990.
Iniciátoři toho, aby v Humpolci stála socha Masaryka, se poprvé sešli v říjnu 1936. Za tvůrce pomníku vybrali sochaře Vincence Makovského, kterého doporučil i architekt Josef Gočár. Ve veřejné sbírce na sochu bylo tou dobou přes 43 tisíc korun. Socha byla slavnostně odhalena v létě 1937 na Tyršově náměstí, které pomáhal upravovat architekt Gočár.
