Orlické hory
Zapomenutá stezka nabízí archeologické skvosty

Po stezce, kudy přes Orlické hory v době bronzové mohly proudit kupecké karavany, není dnes ani památky. Její trasu ale naznačují archeologické nálezy, které zřejmě souvisejí s provozem na této dávno zapomenuté cestě. Vlastní pozůstatky stezky v krajině objeveny dosud nebyly, řekla archeoložka rychnovského muzea Martina Beková. Předpokládá, že stezka vedla z Vamberka údolím řeky Zdobnice na dnešní Pěčín, Rokytnici, Kunvald a údolím Divoké Orlice přes Zemskou bránu do dnešního Polska.

"Cesta nemusela být nutně nejkratší, snažili se hledat nejpříhodnější terén, často kolem vodních toků. Šlo o vedlejší trasu. Naznačují ji některé nálezy. Zaniklé cesty se mnohem lépe hledají v krajině, která není příliš zasídlená, a to je tento případ," uvedla Beková.

Nálezy, které se podle archeologů ke stezce vážou, spojuje to, že jde většinou o depoty, tedy izolované, hromadné či ojedinělé nálezy bronzových předmětů, ve své době nedozírné hodnoty. Vyskytují se v místech, která byla mimo hlavní území osídlení. Vědci datují existenci stezky podle těchto nálezů do období mladší doby bronzové až starší doby železné, tedy mezi roky 1200 až 400 před naším letopočtem. Nálezy patří civilizaci známé jako kultura popelnicových polí. "Populačně i materiálně šlo o jedno z nejúspěšnějších období pravěku ve východních Čechách. Takovou intenzitu sídlišť před tím ani dlouho potom jsme v našem regionu nezažívali. Zřejmě to vedlo i k rozmachu dálkového obchodu," řekla ČTK Beková.

V katastru obce Peklo u Vamberka naznačuje stezku depot bronzových předmětů a dokonce zlatého náhrdelníku, který byl objeven při stavbě železnice v 70. letech 19. století. Ze Slatiny nad Zdobnicí pocházel dřívější, dnes již ztracený nález zlatých předmětů z období kultury popelnicových polí, z Pěčína jsou dva bronzové náramky z přibližně stejné doby. Nejpřekvapivější je ale dva roky starý nález bronzové sekerky v dosud neobydlené krajině u Rokytnice v Orlických horách v místech, kde stezka pravděpodobně nastupovala do obtížného horského terénu.

"Takové nálezy známe i z jiných míst naší republiky, kde začínaly či končily horské úseky stezek, kde začínaly komplikovanějších přechody přes hory. Dávní cestovatelé si takovými obětinami možná chtěli pojistit bezpečný přechod přes nebezpečné území nebo naopak poděkovat za úspěšný přechod přes hory," řekla Beková.

Z dnešního pohledu stezka doby kultury popelnicových polí z Vamberka na Rokytnici byla jakousi silnicí druhé třídy. K dnešním hlavním silničním tahům šlo svým významem tehdy v regionu přirovnat stezku z dnešního Hradce Králové přes Jaroměř na Náchod, od Hradce přes Kostelec nad Orlicí k Vamberku a také trasu od Náchoda přes Nové Město nad Metují, Vamberk a dál na Moravu. V oblasti Vamberka se zřejmě spojovaly dvě hlavní trasy, a to ta od dnešního Náchoda na Moravu a ta od Hradce Králové na východ. "Přes Orlické hory pravděpodobně vedly dvě vedlejší stezky, kromě té přes Rokytnici také přes Dobrušku na Bačetín," dodala Beková.

Kdy stezka začala ztrácet na významu nebo dokonce, kdy zanikla, se lze podle ní jen domnívat. Asi to souvisí s poklesem osídlení v mladší době železné a dalších etapách vývoje regionu.