Přichází ideální doba na prořezávání stromů, keřů i rostlin. Jak ale naložit s odpadem, který nám po práci zůstane? Odborník z Hornbachu poradí, jak správně stříhat, drtit, a především kompostovat v kompostéru, který si snadno vyrobíte i svépomocí.
Stromy, keře i rostliny po správném jarním řezu mohou přinést spoustu květů a plodů. Ořezané zbytky pak nejlépe poslouží jako součást kompostování. "Žádná zahrada není tak malá na to, aby na ní nemohl stát kompostér," říká David Benda, odborník z oddělení zahrady v projektových marketech Hornbach, a dodává: "Ten totiž dokáže pomoci majitelům zahrádek i s finanční úsporou. Nejen že mohou zpracovat všechen biologický odpad, který vyprodukují - tím neskončí v popelnici a ušetří se na poplatcích za její odvoz, navíc si rovnou vyrobí materiál, který zahradě dodá potřebnou výživu a je tím nejlepším hnojivem úplně zadarmo." Jak tedy na to?
Stříhání a drcení dřevin
Dřeviny je třeba prořezat správně tak, že se odstraní u rostlin příslušné postranní výhony. Tímto řezem se mění tok energie rostliny. Stopy po řezu by přitom měly být co nejmenší, ne příliš na očích a velmi hladké. Větší odřezky je vhodné ještě zmenšit pomocí silnějších nůžek na větve, které mají velkou páku. Vzniklé menší kousky pak drtič lépe zpracuje.
I před vysazením nového stromu by se měl udělat speciální řez. Právě u keřů, vysokých kmenů a polokmenů je to mimořádně důležité pro další růst stromu. "Pokud řezy nebudete dělat, tak strom sice bude dřív plodit, ale při růstu bude chřadnout a rychleji zajde. Měli byste vytáhnout jeden hlavní výhonek a 3-5 bočních větví. To znamená, že na výhonkové základně odstraníte další silné boční výhonky. Menší větvičky můžete nechat být, protože ty zajišťují rovnováhu při růstu a jsou zodpovědné za tvorbu plodů. Stávající výhonky se zkrátí cca o 1/3, aby poslední očko výhonku ukazovalo směrem ven," upřesňuje David Benda.
"Jestliže jste již rostliny, stromy a keře dostatečně zbavili živelně rostoucích výhonů, přichází na řadu drcení. S vhodným drtičem to bude hračka. Nepokoušejte se však vkládat materiál do drtiče násilím. Mohli byste ho tím poškodit," radí David Benda. Je-li materiál po prvním nadrcení příliš hrubý, je možné proces ještě jednou opakovat. Nelze však počítat s tím, že drtič bez problému zvládne příliš mokrý či silně znečištěný materiál, životnost nožů se tím navíc velmi zkracuje.
Nyní bude potřeba vyhovující kompostér. Který vybrat a jak správně kompostovat?
Základy kompostování
V první řadě je důležité pro kompost vybrat správné místo, tedy takové, na které bude doléhat přímé slunce, bude tam proudit vítr a dopadat déšť. Dalším podstatným úkolem je správný výběr samotného kompostéru. "Než se pro nějaký rozhodnete, myslete na žížaly. Snadný přístup do kompostu jim zajistí podložka z propustného materiálu," upozorňuje David Benda z Hornbachu. Velikost kompostéru se odvíjí od množství kompostu, které se bude vytvářet.
"Do kompostu lze s čistým svědomím dát trávu, listí, zeminu, zbytky ovoce a zeleniny, květiny, větvičky, hobliny, kůru, čajové sáčky, kávu, dobře rozložitelný papír, popel ze dřeva či trus od slepic nebo králíků," prozrazuje David Benda, a dodává: "Naopak do kompostu jednoznačně nepatří rostliny napadené škůdci, pecky z ovoce, maso, kosti, kameny, popel z uhlí, porcelán, plasty, chemikálie, léky a výkaly od psů i koček."
Při kompostování je třeba si dát pozor na vlhkost. Kompost by neměl být příliš mokrý ani příliš suchý. "Nadbytek vody by vedl k uhnívání a nepříjemnému zápachu. Sucho naopak zkomplikuje kompostovací procesy. Pokud se vašemu kompostu dobře daří, můžete se těšit na první úrodu přibližně po devíti týdnech kompostování. Počítejte s tím, že vám kompost poslouží pouze pro mulčování. Potřebné zralosti kompost dosáhne asi až po 10 měsících. Že je směs připravená pro hnojení, poznáte tak, že získá tmavě hnědou barvu a příjemnou lesní vůni," komentuje odborník David Benda z Hornbachu.
