Po více než čtyřech stoletích vyzvedli ve středu zástupci církve tělesné ostatky umučených pražských františkánů z jejich hrobu v kostele Panny Marie Sněžné. Kosti byly naskládány v menší dřevěné schráně v kapli sv. Michala, odborníci je budou zkoumat na místě a během léta pak v anatomickém ústavu. Na podzim by mělo být 14 řeholníků blahořečeno.
Při průzkumu by se také měly vybrat ostatky pro nové relikviáře, které budou uloženy v pražské katedrále a v kostele Panny Marie Sněžné. "Relikviáře se teprve budou vyrábět, možná bude i soutěž na podobu těchto uměleckých děl, aby byla reprezentativní a aby vystihovala symboliku mučedníků," řekl mladý františkán Jakub František Sadílek. V pražském klášteře dnes žije 14 bratří, shodou okolností stejný počet jako před čtyřmi stovkami let.
Blahořečení pražských mučedníků začalo již krátce po jejich smrti, proces byl ale z různých důvodů několikrát přerušen. Obnoven byl na žádost biskupů v roce 1992. Letos v květnu papež Benedikt XVI. schválil dekret o blahořečení.
Než byla ve středu schrána s ostatky vyzdvižena z podlahy pod bočním oltářem ve svatomichalské kapli, nevěděli zástupci církve, co přesně v ní najdou. Pouze se domnívali, kolik ostatků v ní bude a v jakém budou stavu. Ani po otevření bedny ale nechtěli odborníci dělat žádné předběžné závěry, novináře odkazovali na teprve zahajovaný průzkum.
Ve středu začala pracovat komise jmenovaná arcibiskupem, v níž jsou vedle teologů dva antropologové z Národního muzea, uvedla správkyně farnosti Panny Marie Sněžné Amáta Wenzlová. Průzkum by měl pomocí různých antropologických metod zjistit co možná nejpřesněji, jaká jednotliví františkáni utrpěli zranění nebo co bylo příčinou jejich smrti.
Čtrnáct františkánů pocházelo z různých zemí západní Evropy. Byli povoláni, aby v převážně protestantské Praze sloužili katolické menšině kázáními i příkladem řeholního života. Po vpádu pasovských vojsk do Prahy v roce 1611 se proti nim obrátil hněv Pražanů, kteří je považovali za kolaboranty a všechny je zabili.
