Kananga vonná: základ parfému Chanel je v ohrožení

Relax
19. 4. 2015 13:00
Chanel No.5.
Chanel No.5.

Co mají společného chudičké souostroví Komory a nejprodávanější parfém na světě Chanel No.5? Je to ylang-ylang, jinak také kananga vonná - tropický strom se žlutým květem vyhledávaným pro jeho esenciální olej. Právě Komory jsou jeho největším producentem na světě.

Největší výrobci parfémů v čele se Chanelem mu jsou věrni už celé století, a to přes četné politické zvraty na Komorách. Ty jsou malým muslimským státem v Indickém oceánu a od získání nezávislosti v roce 1975 už zažily dvacítku státních převratů či pokusů o ně. "Chanel je pro Komory stále velmi významným klientem," říká šéf výzkumu a vývoje této přední francouzské luxusní značky Christopher Sheldrake. "Chanel No.5 obsahuje velké množství kanangy vonné, možná až deset procent v průměru. Je to jeho velmi významná složka a úžasný produkt," dodává.

Chanel No.5."Jestliže se pokusím popsat její vůni, je to velmi silná jasmínová. Má téměř ovocný nádech, chuť jakoby hrušky a kokosového ořechu. Při odpařování se v něm mísí karafiát a hřebíček," říká Sheldrake.

Květ kanangy vonné, velmi pěkný, se šesti okvětními lístky, je vyhledávaný především pro své aromatické vlastnosti. Pochází z Filipín a v 18. století jej vysazovali Francouzi na ostrově Réunion, pak počátkem 20. století na Komorách a na Madagaskaru.

Ylang-ylang dal vzniknout malé revoluci ve výrobě parfémů. V roce 1921, kdy Ernest Beaux vytvořil No.5, žádala od něho Gabrielle Chanelová parfém, který by voněl jako žena, žádná růže, žádná konvalinka, vysvětluje Sheldrake. Ylang-ylang, což na Filipínách znamená "květ květů", umožnil vytvořit cosi velmi abstraktního s květinovým nádechem, aniž by šlo poznat, o jakou květinu přesně jde.

Pro Komory je kananga vonná zdrojem deviz, které místní ekonomika velmi potřebuje. Tento malý stát z květu kanangy ročně produkuje 30 až 40 tun esenciálního oleje, především na ostrově Nzwani, kde je na 350 destiláren.

"Třicetilitrový kanystr oleje stojí několik tisíc eur, je to náš poklad," říká Gérard, který dohlíží na plantáž Humblot, nazvanou podle francouzského přírodovědce Léona Humblota, který přijel v 19. století na Komory, aby tam pátral po vzácných orchidejích.

V letech 2013 a 2014 přinesl ylang-ylang zemi 1,5 milionu eur (41,1 milionu korun), což bylo 11 procent celkových příjmů z exportu. Jde přitom o skromnou částku ve srovnání s penězi, které domů posílají komorští emigranti. Pro komorské vývozce to však je významná částka, protože jim slouží jako bankovní záruka, vysvětluje ekonom Nour Allah Alnour Assik.

Úřady a agronomové ale už několik let bijí na poplach, neboť ylang-ylang je podle nich Kananga vonná.ohrožen. Komorské plantáže tohoto stromu jsou staré více než sto let. "Přes velký ekonomický význam esenciálního oleje z kanangy vonné kupodivu neexistuje žádný program na zlepšení rostliny," říká agronomka Céline Beniniová z belgické Lutyšské univerzity.

Experti rovněž vyzývají komorské úřady, aby reagovaly na prudký úbytek lesních porostů (za posledních 20 let o 25 procent). Ten je způsoben tím, že se k destilaci esenciálního oleje kvůli chybějící elektřině využívá dřevo.

V plné sezóně sklidí jeden sběrač květů denně 25 až 40 kilogramů. Jde o namáhavou práci placenou 50 eury (1400 korun) měsíčně, kterou mladí nechtějí dělat. Je to mnohem méně než jinde, ale Komořané nemají na výběr. Potřebují ylang-ylang, aby mohli žít: nemají žádné subvence, minimální mzdu ani podporu v nezaměstnanosti.

Autor: ČTK Foto: Shutterstock

Naše nejnovější vydání

TÝDENSedmičkaTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ