Opravy hrnců či šperky
Národopisné muzeum chystá výstavu o drátenictví nebo Haliči

Po skončení krátkodobé výstavy o textilní technice modrotisku se mohou návštěvníci Národopisného muzea těšit na novou expozici zaměřenou na drátenictví. Výhledově muzeum zvažuje uspořádat výstavu o oblasti Haliče. Řekl to vedoucí etnografického oddělení Národního muzea Jan Pohunek. V zahradách Kinského letohrádku, kde Národopisné muzeum sídlí, se při příležitosti oslav 200. výročí založení Národního muzea koná folklorní festival.

Současná krátkodobá výstava o modrotisku skončí 9. září, poté by ji měla do ledna nahradit expozice o historii i současnosti drátenického řemesla. "Zapůjčili jsme řadu zajímavých předmětů z 19. či začátku 20. století ze Slovenska, kde toto řemeslo dá se říci vzniklo nebo se projevilo nejsilněji," uvedl Pohunek. Výstava by podle něj měla být zaměřena spíše na historii vyrábění a oprav užitných předmětů s pomocí drátu, ale prostor dostane i současné drátenictví, které je zaměřeno spíše umělecky či šperkařsky.

V budoucnu by v muzeu měla být také výstava o oblasti Haliče, která byla součástí Rakouska-Uherska a její území je rozděleno mezi Polsko a Ukrajinu. Ve sbírkách muzea se nachází velký soubor předmětů z této oblasti, které nasbíral český etnograf z 19. století František Řehoř. "Rádi bychom představili to, jak tento region žil, jak fungoval, kde se vlastně nacházel. Často člověk čte třeba ve Švejkovi zmínku o Haliči, ale vlastně si nedokáže představit, co to vlastně všechno bylo," vysvětlil Pohunek.

Až do dubna 2020 si lidé v letohrádku Kinských mohou prohlédnout výstavu s názvem Století trampingu, kde je k vidění řada exponátů spojených s trampingem sahajících až do počátku hnutí ve 20. letech minulého století.

v sobotu se v zahradách letohrádku koná folklorní festival, na který se sjela řada českých, moravských a rusínských souborů. Akce je součástí jednak oslav 200. výročí založení Národního muzea, ale také 100 let od založení republiky. "My to tak trochu spojujeme, protože tu máme napříč Kinského zahradou od karpatského kostelíku, který je nahoře ve svahu, až dolů k bráně, zastoupeny soubory, které reprezentují jednotlivé regiony Československa od Podkarpatské Rusi až po západní Čechy," uvedl Pohunek.

Národopisné muzeum je součástí Národního muzea a zaměřuje se na evropskou lidovou kulturu v jejích historických i moderních podobách. S ohledem na historické zakotvení českých zemí se exponáty týkají zejména území bývalého Rakouska-Uherska. Instituce se vzájemně doplňuje s Náprstkovým muzeem, které je zaměřeno na asijské, africké a americké kultury.

Národopisné muzeum v klasicistním letohrádku sídlí od roku 1901. První stálá expozice vznikla v roce 1903, ta současná je stará přes deset let a je zaměřena na tradiční život na vesnici první poloviny 19. a začátku 20. století. Objekt letohrádku byl v roce 1986 kvůli havarijnímu stavu uzavřen a muzeum se v něm znovu otevřelo až v roce 2005. Do té doby byly sbírky národopisného oddělení Národního muzea, které čítají na 200.000 předmětů, v rámci expozic muzea nepřístupné. Základ sbírek vznikl díky Národopisné výstavě Československé, která se konala na konci 19. století na pražském Výstavišti.