Poklady barbarů
Nová výstava v Brně mapuje období stěhování národů

Období stěhování národů mapuje nová výstava brněnského Moravského zemského muzea, která začíná od června v Paláci šlechtičen. Návštěvníkům přiblíží období, kdy z víru migrací a posunů vznikaly nové etnické celky, v nichž lze spatřovat základ současné podoby Evropy.

Výstava přibližuje dramatické období především na základě největšího českého pohřebiště z 5. století, prozkoumaného v Praze-Zličíně v letech 2005 až 2008. Její součástí jsou ale i významné nálezy z Moravy.

"Z nich jsou v aktuální výstavě představeny soubory jednak z téhož časového úseku, jednak o něco mladší nálezy z langobardských pohřebišť v Boroticích, Brně nebo Holubicích," uvedla náměstkyně generálního ředitele Moravského zemského muzea Eva Pánková.

Život lidí na území dnešní ČR v době stěhování národů tak jako jinde v Evropě ovlivnily migrace a míšení kulturních prvků. Archeologie o tom přináší řadu informací. Na konci doby římské kolem roku 400 zanikla dosavadní sídliště a skončila také velká žárová pohřebiště. Část obyvatel zřejmě odešla. Na počátku doby stěhování národů v 5. století vznikají kostrová pohřebiště s hroby orientovanými západ−východ, v naprosté většině vyloupenými.

Kolem roku 500 se na jižní části moravského území objevila nová skupina obyvatelstva - kmen Langobardů, kteří Moravou procházeli z dolního Polabí směrem k jihu. I jejich rozsáhlá kostrová pohřebiště byla patrně při nebo po odchodu obyvatel ze země až na výjimky vyloupena. Teprve po nich přišli na naše území Slované.

V archeologické sbírce muzea je z období stěhování národů uložena řada významných souborů. Příkladem je knížecí hrob z Blučiny obsahujících množství zlatých a stříbrných předmětů zdobených drahými kameny. Na výstavě jsou představeny také nálezy z knížecích hrobek ukrytých pod impozantní mohylou na Žuráni. Výstava potrvá do konce ledna příštího roku.