Křesťané si 6. prosince připomínají památku Mikuláše, biskupa z turecké Myry (dnes Demre), který se narodil kolem roku 280 v Turecku, kde také 6. prosince 345 zemřel. Svatý Mikuláš proslul štědrostí, jako obránce víry a zachránce nespravedlivě obviněných. Dodnes je tento asi nejznámější svatý uctíván mimo jiné jako ochránce námořníků, obchodníků, poutníků či dětí a jako patron Ruska, Lotrinska i několika měst, například Amsterodamu či italského Bari.
Mikuláš se narodil do rodiny bohatých křesťanů a po smrti svých rodičů velkou část majetku rozdal chudým. Již jako mladík se stal biskupem v Myře (dnešní Demre v Turecku), kde také kolem roku 345 zemřel a byl pohřben. V 11. století, kdy se v regionu začali rozpínat seldžučtí Turci, převezli jeho ostatky italští námořníci do italského přístavu Bari. Nejvíce kostelů sv. Mikuláše je tak i dnes v přístavních městech. Nejznámější je v Amsterdamu, kde se již od středověku pořádají 6. prosince slavné poutě.
O jeho životě se traduje mnoho legend. Podle nejznámější z nich zachránil před nevěstincem tři dcery chudého otce tím, že jim vhodil v noci oknem do světnice tři měšce zlaťáků. Mikulášův kult se postupně rozšířil po celé oblasti působení řecké církve a později i na slovanské země, do Evropy i Ameriky.
V předvečer svátku svatého Mikuláše, který se připomíná 6. prosince, dodnes v některých zemích chodí po domech skupinky lidí převlečených za Mikuláše, čerta a anděla, aby děti trochu postrašili a pak je obdarovali malými pamlsky. V Nizozemsku, kde je mikulášská tradice nejsilnější, Mikuláš pod jménem Sinter Klaas připlouvá z moře a dětem rozhazuje cukroví a ovoce. Odtud se také asi ve 13. století tato tradice rozšířila přes Německo do českých zemí. Svatý Mikuláš se stal předobrazem i amerického Santa Clause nebo německého Weihnachtsmanna.
