Nohavica kmotrem
Hříbata divokých koní v Milovicích dostala keltská jména

Tři hříbata divokých koní, která se jako první narodila v bývalém vojenském prostoru v Milovicích, dostala keltská jména. Část stáda totiž pochází ze Skotska. Klisna narozená loni v říjnu tak nese jméno Samhain, hřebec narozený letos v březnu byl pojmenován Fionntan a jen o pár dnů mladší klisna je Aife. "Na skotské vrchovině dávali koním skotská či keltská jména a my jsme se rozhodli tradici zachovat," řekl ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

Hříbata, která jsou plachá, na dálku pokřtili vodou písničkář Jaromír Nohavica, středočeský hejtman Miloš Petera a milovický starosta Milan Pour.

Na milovických pláních je v současné době osm hříbat a další klisny jsou březí. "Klisny rodí sami, bez asistence člověka. Před porodem odejdou stranou od stáda, ke kterému se připojují až poté, co dojde k navázání potřebného pouta mezi matkou a mládětem," uvedl Dostál.

Koně v Milovicích jsou podle něj ve výborné kondici, přestože nebyli celou zimu přikrmováni. "Zvířata jsou skvěle adaptována na spásání hrubé trávy. Celou zimu je nebylo nutné přikrmovat. Naopak nižší příjem potravy během zimy je součástí jejich přirozeného biorytmu," řekl Dostál a doplnil, že zimní pastva prospívá nejen koním, ale i milovické stepi. Zvířata totiž v zimě spasou nejvíce staré trávy a otevřou tak prostor pro ohrožené druhy rostlin a na ně vázané chráněné živočichy.

Divocí koně se podle Dostála dobře snášejí i s okolní domácí zvířenou a divokými zubry a pratury, kteří byli v lokalitě také vysazeni. Ve středu se zde narodilo první mládě pratura v České republice.

Přírodní rezervace Milovice je prvním místem na světě, kde od loňského roku žijí všechny tři druhy velkých evropských kopytníků: zubři, divocí koně a pratuři. První pastvina u Milovic má rozlohu 40 hektarů, druhá u Benátek nad Jizerou 120 hektarů.