Liberecká zoo začala s chovem pásovce kulovitého. Sedmiměsíčního samce získala na začátku dubna z brněnské zoologické zahrady, do budoucna se chce pokusit o odchov. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí liberecké zoo Barbara Tesařová.
Pásovce dosud liberecká zoo založená v roce 1904 nechovala. Nový jedinec je v expozici pavilonu tropů společně s párem papoušků arů hyacintových, s nimiž sdílí stejnou oblast výskytu i ve volné přírodě. "Pásovci se pohybují výhradně po zemi, takže nehrozí, že by ary rušili při hnízdění. A inteligentním ptákům, jako jsou velcí papoušci, zase svědčí, když jsou chováni ve vhodně sestavených kombinovaných expozicích. Je to pro ně určitá forma sociálního enrichmentu (obohacení)," uvedla zooložka Dorota Gremlicová.
První setkání obou druhů podle ní bylo bez komplikací, papoušci sice byli ostražití, ale zároveň i zvědaví. "Na nižší větve si netroufali, ale sledovali každý jeho pohyb a pozorovali, jak všechno pečlivě obhlíží a přehrabuje. Později si našel koutek, kde se uložil ke spánku, a papoušci se v klidu nakrmili a odvážili se i na zem," dodala Gremlicová. V trendu takto kombinovaných expozic chce zoo pokračovat i nadále. "Pokud vše půjde podle plánu, doufáme, že ještě letos návštěvníkům představíme i další nové zajímavé druhy," dodal ředitel zoo David Nejedlo.
Pásovec kulovitý se vyskytuje v travnatých oblastech a mokřadech poblíž suchých lesů v Jižní Americe. Malý vzrůst společně s nevýrazným zbarvením a převážně noční aktivitou z něho činí tvora, jehož je obtížné spatřit. V přírodě jsou pásovci kromě člověka nejvíce ohrožováni šelmami. "Pokud se jim nepodaří rychle utéct do úkrytu, zvolí si jinou strategii, a to svinutí do koule," uvedla Tesařová. Chrání ho "pancéřování", kdy na hřbetě má kostěný krunýř s vnější vrstvou z rohoviny a tvrdými štíty je krytá hlava i ocas. Pásovci jsou převážně hmyzožraví a jde o samotářská zvířata. "Pouze v období rozmnožování je možné pozorovat více jedinců pohromadě. Obvykle se jedná o několik samců pronásledujících samičku," uvedla Tesařová. Samice rodí většinou jedno mládě, které je po 72 dnech zcela samostatné a pohlavně dospívá okolo jednoho roku života. V lidské péči se dožívají pásovci 20 až 25 let.