Největší farma s nosorožci na světě se podobá pevnosti: v noci nad tímto jihoafrickým rančem o rozloze 8000 hektarů přelétává vrtulník s infračervenou kamerou, ve dne hlídkují maskovaní ozbrojení muži. Jaké je poslání této malé armády? Má chránit 1200 nosorožců, píše agentura AFP.
Tato zvířata jsou ohrožena pytláky. Po jejich rohu je velká poptávka v Asii, kde se mu přisuzují léčivé vlastnosti. Roh nosorožce však není tvořen ničím jiným než keratinem, stejně jako nehty. Na černém trhu se jeden kilogram rohů prodává za zhruba 60 tisíc dolarů (1,5 milionu korun). Je tedy dražší než kokain.
Nejbohatší jihoafrický podnikatel John Hume se postavil do čela boje za záchranu těchto zvířat prehistorického vzhledu. Usiluje také o zrušení zákazu mezinárodního obchodu s rohy nosorožců, který platí od roku 1977. Koncem loňského roku se mu podařilo dosáhnout zrušení moratoria pro Jihoafrickou republiku. To je podle něho první etapa v jeho boji. Kritici ho však obviňují, že mu jde především o byznys.
"Dnes rohy na trhu pocházejí z mrtvých nosorožců, které ulovili pytláci. Na poptávku však lze reagovat s rohy od živých nosorožců," tvrdí tento sedmdesátník. Loni v Jižní Africe pytláci ubili 1175 nosorožců. "Mohli bychom chránit nosorožce s příjmy z legálního prodeje rohů," prohlašuje Hume.
Aby mohl v roce 2008 ranč otevřít, prodal své hotely. Dnes zaměstnává šedesátku lidí a k tomu svou malou armádu. Počet jejích příslušníků odmítá sdělit. "Je to příliš citlivé," poznamenává. "A především: neuvádějte přesnou polohu farmy," dodává s tím, že na zajištění vlastní bezpečnosti vydává měsíčně v přepočtu čtyři miliony Kč.
Dnes dopoledne bude desítka nosorožců připravena o svůj roh. Pracovníci jsou zkušení a hbití, operace probíhá s dokonalou přesností. Menard Mathe s brýlemi na krku identifikuje zvířata. Veterinářka Michelle Ottová zasáhne střelou nosorožce, aby ho uspala.
"Je to jako kdyby ho píchla vosa," ujišťuje a kouří cigaretu než anestetikum zabere.
Po několika minutách se impozantní zvíře začíná potácet. Vše jde velmi rychle. Nosorožci, který padá na zem, jeden asistent sváže provazem zadní nohy. Druhý mu zaváže oči a ucpe uši, aby se zvířete, které je dosud při vědomí, nezmocnila panika.
Další zaměstnanec měří roh a naznačí místo, kde bude uříznut, aby nebyly zasaženy cévy. Jiný, vyzbrojený pilou, jej odřízne. Celá operace, která je pro zvíře nebolestivá, trvá asi čtvrt hodiny.
"Rohy nosorožcům odřezáváme proto, aby se vzájemně nezranili, a také proto, abychom odradili pytláky," vysvětluje Michelle.
Ve starém hangáru generální ředitel farmy Johnny Hennop oznamuje: "Třiadvacet kilo!" To je denní "sklizeň", kterou tvoří dvacítka rohů. Rohy se pak označí a umístí do kovových beden, kde jsou kuličky naftalínu a dětské plenky, aby byly rohy chráněny před hmyzem a vlhkostí. Bedny jsou pak zapečetěny a odvezeny na tajné místo.
John Hume jich vlastní pět tun. Vidět je nemůžete: jsou uloženy v bankách a u bezpečnostních agentur. Je to potenciální bohatství, které však nyní nemá žádnou cenu, protože mezinárodní obchod s rohy je nelegální.
"Viděl jsem šedesátku usmrcených nosorožců," říká Stefran Broekman, který dříve pracoval v prestižní rezervaci Sabi Sand na severovýchodě země. "Pytláci byli chyceni, ale vyvázli jen s nízkými tresty. To je smutné," dodává. Broekman je nadšený, neboť objevil nosorožčího novorozence, jak pod stromem saje od své matky mléko. Maličký se narodil v noci.
