Useknuté rohy
Rok po napadení pytláky. Samice nosorožce se zotavuje

Šestiletá Hope je zcela znetvořená. Má zavázané oči, uši ucpané ruličkami bavlny a při operaci pod širým nebem těžce dýchá. Veterináři čistí ošklivou ránu, kterou jí způsobili pytláci, když jí mačetou usekli rohy. Hope je považována za malý zázrak. Rok od chvíle, kdy byla napadena a ponechána polomrtvá v rezervaci nedaleko Port Elizabeth na jihu Jihoafrické republiky, i přes hrozivou ránu na hlavě stále žije.

Johan Marais ránu měří. Původně byla veliká sto krát padesát centimetrů. "Od té doby se z šedesáti procent zacelila," říká spokojeně veterinář. Rána však pořád ještě působí otřesným dojmem. Samice nosorožce již podstoupila tucet operací a veterináři se jí snažili rekonstruovat hlavu, kde zůstává na místě rohů velká díra.

Johan a jeho kolegové z organizace Saving the Survivors jsou průkopníky. "Nevíme, jaká antibiotika použít a v jakých dávkách, nevíme, jaké utišující prostředky podávat, dokonce ani neznáme přesnou anatomii nosorožců. Je to velký problém, když v Jihoafrické republice ztrácíme ročně 1200 těchto zvířat," říká Marais.

Nosorožčí roh za cenu zlata

V Jihoafrické republice žije osmdesát procent světové populace nosorožců. Tato zvířata jsou masakrována kvůli svým rohům, které se prodávají za cenu zlata, v podobě prášku až za šedesát tisíc dolarů (1,5 milionu korun) za kilogram. Poptávka zesílila v Asii, kde se rohům přisuzují léčivé účinky, které ale nejsou vědecky prokázány.

Johan Marais se už rok snaží s pomocí různých technik a materiálů chránit ránu, která zeje na hlavě Hope. Použil sloní kůži, velmi silné nylonové vlákno, ocelová vlákna. Hope, která je velmi mohutná a váží dvě tuny, si však vždy všechno srazí, když se tře o ohradu, kde je nyní zavřena, říká veterinář Gerhard Steenkamp.

Při posledním pokusu se veterináři rozhodli Hope voperovat pružné šněrovadlo, jaké se používá ke stažení břicha u lidí. Chirurgický zákrok trvá dvě hodiny. Hope dostává anestetika a dlouho odolává, než se položí za přispění půltuctu lidí na zem.

Marais čistí ránu a odhání mouchy. Díky šněrovadlu se díra o půl centimetru zúžila. "Je to dobré," říká veterinář a rozhoduje, že se operace bude dělat ještě jednou.

Hope se už začíná hýbat, je třeba postupovat rychle, než se probudí. Na hlavu dostává síť proti moskytům a vše se ještě přikryje obinadly. Operace skončila. Hope vstává a veterináři kvapem opouštějí ohradu.

Úspěch v případě narození potomka

Organizace Saving the Survivors vynaložila na záchranu Hope za rok v přepočtu přes jeden milion korun. "Čas, peníze a námaha, které jsme investovali, měly smysl," říká anestezioložka Jana Pretoriusová a odmítá kritiku. "Kdybychom dnes měli sto tisíc nosorožců, pravděpodobně bychom to nedělali, ale jejich počet je kritický (kolem 25 tisíc ve světě). Má smysl je zachraňovat a učit se, jak se to má dělat," dodává.

"Zachraňujeme Hope, protože je součástí společenství nosorožců. Budeme mluvit o úspěchu, jestliže Hope jednou porodí potomka," zdůrazňuje chirurg Steenkamp.

Marais a jeho tým si věří. Život se už hlásí o svá práva. Navzdory všem očekáváním na poraněné hlavě Hope již znovu začíná růst roh.