Tradice
Steroidy a viagra: život pákistánských závodních holubů
07.06.2016 06:00
Uprostřed zelených polí před starou zemědělskou budovou leží na zádech dva muži. Pod sebou mají matraci, nohy opřené o tyrkysově natřenou zeď, zírají na nebe poseté mráčky, občas na něco ukážou prstem nebo namíří dalekohled. Ve velké výšce se najednou objeví tmavá ptačí silueta klouzající vzduchem. Po chvilce zmizí stejně rychle, jako se objevila.
Pozorování ptáků v Pákistánu není žádným chytáním lelků, popisuje list Los Angeles Times. Onoho odpoledne byl ve vzduchu vzácný druh závodního holuba v hodnotě stovek dolarů - víc, než kterýkoli z pozorovatelů vydělal za poslední měsíc.
Tento holub je součástí letky ceněných závodních opeřenců patřících podnikateli Rádžovi Ifticháru Ahmadovi, jehož farma u poklidné řeky Džihlam se stala střediskem holubářského chovu. Více než tři stovky jich tu pleskají křídly v řadě na míru postavených holubníků na střeše Iftichárovy farmy.
Iftichár návštěvníky vítá v prostorách, jejichž tmavomodrý nátěr je pocákaný holubím trusem. "Necvičenému oku připadají jako normální holubi," říká a vytahuje z klece ptáka s šedomodrou korunkou a bílými peříčky. Drží ho za nožky a opatrně mu zvedne jedno křídlo, aby odhalil pruh temně modré barvy, která je nanesena stejně, jako by si maratonec přilepil pro lepší výkon pod koleno tejp.
Lidé cvičí závodní holuby po celém světě, ale v Pákistánu má toto hobby obzvláště bohatou historii. V dobách Mughalské říše, jejíž počátky se datují do 16. století, nosili podle legend poštovní holubi poselství od panovníků mužům na bojišti - nebo ženám v harémech.
V současnosti je chov holubů - kabútar parvár - už jen koníčkem, byť ho muži, jako je Iftichár, berou smrtelně vážně. Holubáři své ptáky cvičí tak, aby zůstali ve vzduchu co nejdéle - obvykle více než dvanáct hodin - než se vrátí domů.
Žádná startovní čára neexistuje. Všichni ptáci v soutěži ve stanovenou chvíli vyrazí ze svých bidýlek, často mnoho kilometrů od sebe. Chovatelé je s pomocí dalekohledů pozorují ze země, ale holubi se jim brzy ztratí z dohledu. Stopky se zastaví, jakmile holub přistane opět na bidýlku. Přistát kdekoli jinde znamená diskvalifikaci, pokud je holub přistižen.
Od chovatele k chovateli projíždějí porotci provádějící namátkové kontroly, ale soutěž je převážně založena na poctivosti. "Jsou cvičeni tak, aby nikde jinde než doma nepřistáli," říká Iftichár. "V našem sportu panuje vzájemný respekt."
Jeho holubi třikrát za sebou vyhráli každoroční soutěž provincie Paňdžáb a před pěti lety jeho holub skončil druhý v mezinárodní soutěži pořádané ve Spojených arabských emirátech. Jednou dostal nabídku, aby vyměnil jednoho ze svých nejlepších letců za nový sedan značky Toyota. Odmítl. "Tohle je pro nás víc než jenom hra," říká. "Je to tradice."
V přízemí mezitím starší muž v chatrné bílé košili kurta drtí ve velké nádobě krmení pro holuby. Tady je podstata úspěšného holubářství, říká Iftichár. Když dobře krmíte své holuby, dokážou létat hodiny a hodiny, aniž by pocítili únavu.
Přesné složení směsi pro své holubí šampióny prozradit nechce, ale je v ní cizrna, proso, mandle, kardamom, bylinky - a občas také steroidy, které jsou v jiných sportech zakázané.
"Steroidy jim pomáhají, aby nedostali žízeň, a pak vydrží létat deset nebo dvanáct hodin. Je to dovolené, stejně jako přípravky na uvolnění svalů. V tomhle sportu můžete opravdu udělat cokoli. Já holubům dávám dokonce i viagru," přiznává Iftichár. "Moje žena mě za to nenávidí," dodává se smíchem.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.