Útočiště pro obojživelníky
Tůně budou mít nové obyvatele, ochránci budují další

Ochránci přírody obnovují nebo vytvářejí na Valašsku tůně, které budou sloužit jako útočiště pro obojživelníky a bezobratlé živočichy. Drobné vodní plochy mají pro přírodu velký význam, sdělila Kateřina Adámková z Českého svazu ochránců přírody.

"Díky programu Českého svazu ochránců přírody Ochrana biodiverzity se od roku 2010 v krajině objevilo 58 nových nebo obnovených tůní, 18 z nich na Valašsku. Letos to byly například čtyři obnovené tůně v pohoří Javorníky v Chráněné krajinné oblasti Beskydy," uvedla Adámková. Pomocí bagru byly obnoveny tři tůňky v údolí Provazné u Halenkova, ze kterých postupně zmizela voda, a jedna v údolí Kýchová v Huslenkách. Tůně v přírodě spíše zanikají, protože k jejich přirozenému vzniku nejsou vhodné podmínky, vodní toky jsou regulovány, řada povrchů je zpevněných.

Tůně mají velký význam pro populace chráněných obojživelníků, pravidelně se v nich rozmnožuje čolek horský, ropucha obecná, skokan hnědý, skokan štíhlý, kuňka žlutobřichá i kriticky ohrožený čolek karpatský. "Domov zde najde i řada vodních bezobratlých živočichů, jak třeba vážky, šídla a šidélka, potápníci, znakoplavky, klešťanky, bruslařky, chrostíci nebo vodní měkkýši," uvedla Adámková. "Jelikož většina vzácných obyvatel tůní preferuje tůně osluněné, byl v Kýchové společně se sedimenty odstraněn i nálet vrb a dalších dřevin, přímo z tůně pak rozsáhlý porost orobince širolistého," řekla.

Obnově tůní se věnují asi 20 let například ochránci přírody z Valašského Meziříčí, za tu dobu upravili asi 60 až 80 tůní.