Zlínská zoologická zahrada poprvé odeslala do bulharského pohoří Stará Planina supa hnědého. Spolu s ptákem stejného druhu z ostravské zoo tam bude vypuštěn do volné přírody. Do projektu obnovy populace supů v Bulharsku se zlínská zoo zapojila před deseti lety. Dosud do přírody vypustila 14 supů, a to bělohlavých a mrchožravých, řekl zoolog Václav Štraub.
Zahrada podle něj odchovala už pět supů hnědých, ve volné přírodě začne létat první z nich. Před naložením do přepravní bedny dnes veterinář ptákovi odebral krev a spolu s pracovníky zoo supa také zvážil. Měl 7,2 kilogramu. "Pták se vylíhl 13. dubna tady u nás v líhni. Již je plně opeřený a připravený na vypuštění do volné přírody. Je to takové naplnění smyslu zoologických zahrad. Že ta naše práce, kterou tady děláme, má opravdu smysl. Nejenom, že zvířata přibližujeme a ukazujeme lidem, ale také děláme tu ochranářskou činnost," uvedl Štraub.
Po převezení do Bulharska zoologové supa spolu s dalšími jedinci z jiných zahrad umístí do adaptační voliéry ve městě Sliven. "Až zhruba po čtyřech týdnech bude vypuštěn do volné přírody. Ptáci jsou označení tak, aby je ochránci mohli pozorovat a mohli si jasně značit, který pták je který," řekl Štraub.
Úbytek supů na Balkáně v minulosti způsobily společenské změny, kdy z hor odcházeli pastýři a ubývalo ovcí, jejichž zdechliny tvořily stěžejní část potravy supů. Riziko pro ptáky představuje také používání jedů a odstřel. Bulharští záchranáři získávají supy také ze Španělska nebo Německa, z českých zoo spolupracují kromě zlínské a ostravské zahrady take se zoo v Praze.
Sup hnědý patří mezi největší druhy supů. Vyskytuje se v Evropě, Asii a částečně i v severní Africe. Jedinci se dožívají 60 až 70 let. Zlínská zahrada patří mezi nejúspěšnější chovatele supů v evropském i světovém měřítku. Letos plánuje do přírody v Bulharsku vypustit ještě jednoho supa mrchožravého a dva supy bělohlavé.
