První český medailista
Bronzový Prskavec: Táta brečel. A říkal nesmyslný slova

Bylo to drama až do posledních branek, nakonec se šťastným koncem pro českou výpravu. Ta má totiž díky kajakáři Jiřímu Prskavcovi první medaili z olympiády v Riu! Třiadvacetiletý mladík byl po semifinálové jízdě na druhém místě, po jednom "šťouchu" ve finálové jízdě bral nakonec bronz. "Šťouch mě mrzel, jel jsem nejrychlejší olympijskou jízdu a mohl jsem vyhrát. Ale na druhou stranu jsem chtěl medaili," prohlásil spokojeně.

A bezprostředně po dojetí Slováka Jakuba Grigara, vítěze semifinálových jízd, který mohl českého závodníka odsunout na prokleté čtvrté místo, ji pořádně oslavil. S kým jiným než se svým tatínkem a zároveň koučem. "Brečel a říkal nesmyslný slova. On to prožíval a tohle je odměna pro nás oba," usmíval se Prskavec. "A moje pocity? Teď to je neuvěřitelný, já je ani nedokážu vyjádřit," popisoval.

Téměř stejnou euforii předvedl už po povedené semifinálové jízdě, která ho zařadila na druhé místo právě za Slováka. Ten mu nakonec zaváháním v závěru své finálové jízdy pomohl k bronzu. "Docela jsem mu věřil, je to kamarád a přál bych mu to. Na druhou stranu si myslím, že je ještě mladej a může si počkat," komentoval Grigarovu smůlu Prskavec.

Sám si ji ovšem vybral také, nebýt smolného "šťouchu" na třinácté brance, bral by zlato. "Krutě mi tam nevyšla voda. Měl jsem namyšleno, že to tam vyšlu jako v tréninku, ale prostě jsem tam měl proud, takže jsem se tam dotknul. Pak jsem musel jet opravdu hustě a to se mi docela povedlo," oddechl si.

Zbytek trati už jel český medailista na maximální riziko. "Udělal jsem tam několik přejezdů válců, kde jsem se mohl velmi snadno překlopit. To bylo to zrychlení. Na téhle trati ale nešlo vyhrát se šťouchem. Já si myslím, že jsem předvedl výkon, při kterém to o moc rychleji jet nešlo," byl nakonec spokojený.

Jakpak by taky ne, když se mu povedlo po dvou čtvrtých místech Davida Kosteleckého a Vítězslava Gebase získat první cenný kov pro českou výpravu. "Samozřejmě že jsem cítil tlak a očekávání, nakonec jsem to viděl v novinách, ale z toho se snažím si nic nedělat. Každý, kdo zná náš sport, ví, že nemáme nikdy nic jistého. Vážím si toho strašně moc, že jsem to i se šťouchem dokázal takhle vytáhnout," zářil.

Aniž by věděl, že se s olympijskou medailí pojí i odměna, konkrétně 525 tisíc korun. "Jéžiš, to vůbec nevím. A to asi ani vůbec neřeším, to je jedno, pro mě má ta medaile větší hodnotu než peníze jako odměna. A sláva? Ta mi do hlavy nestoupne, jsem si jistý, že mě v tomhle táta pohlídá," konstatoval Prskavec mladší.