Cesta Jana Hudce za první olympijskou medailí pro Kanadu z alpských disciplín po dvaceti letech byla dlouhá, klikatá a plná bolesti. Potomka českých emigrantů po sedmi operacích chronicky trápí bolest nohou a o startu v Soči pochyboval kvůli nedávnému zranění zad, v neděli však i díky minci zakopané pro štěstí slavil bronz v superobřím slalomu.
Rodák ze Šumperka, jehož rodiče emigrovali z Československa, když mu bylo deset měsíců, se o bronz podělil s favorizovaným Američanem Bodem Millerem. Závod v Soči by měl být důležitou součástí autobiografie, kterou plánuje sepsat. "Díky tomu bude ta kniha o hodně zajímavější. Je to téměř zázrak, že můžu na této úrovni působit," usmíval se Hudec v cíli.
Dvaatřicetiletý lyžař už si po šesti operacích pravého kolena a jednom zákroku na levém zvykl trávit téměř víc času s fyzioterapeuty než na svazích, měsíc před cestou na olympiádu si navíc poranil záda. Sám prý chvílemi pochyboval o tom, zda bude v Soči vůbec startovat.
"Cítil jsem se díky té péči trochu jako primadona, ale nakonec mě dali dohromady na závod a a podívejte se na to. Jsem (z dnešní medaile) hrozně šťastný, ale současně si uvědomuji, že mám v sobě ještě víc a můžu myslet i na zlato. Snad mě nevidíte naposledy," řekl novinářům stříbrný medailista ve sjezdu z mistrovství světa v roce 2007.
I když Kanaďané John Kucera a Erik Guay vybojovali zlato ve sjezdu na světových šampionátech v letech 2009 a 2011, na olympijských hrách čekali na cenný kov od bronzu Eda Podivinského z Lillehammeru 1994. Nepříznivou bilanci prodloužili Kanaďané i na domácí olympiádě ve Vancouveru před čtyřmi lety.
Hudec si na emigraci z Československa na lodi během dovolené v Jugoslávii přes Itálii do Západního Německa, odkud vedly cesty jeho rodiny do Kanady, pamatovat nemůže. A i když mluví česky, považuje se podle svých slov za "stoprocentního Kanaďana".
Dokládá to i tím, že pro štěstí používá trik s kanadskou dolarovou mincí. "Je to tradice v Lake Louise (kde se jezdí Světový pohár). Někdo vždy zahrabe dolar poblíž cílové čáry. Včera jsem na to málem zapomněl, ale nakonec jsem tam dolar po druhém tréninku zakopal a myslím, že to zafungovalo," řekl.
Minci po závodě vyhrabal šéf kanadských sjezdařů Paul Kristofic. "Asi si ji zarámuji, nebo prodám na eBay, ještě nevím. Teď asi bude mít vyšší cenu než jeden dolar," usmíval se v cíli Hudec, když ji ukazoval v cíli novinářům.
