Očima Lukáše Seidla
Česká známka punku. Jako prase
23.05.2014 13:00 Glosa
Za úder do protihráče vyrážečkou vyfasoval dvouzápasovou stopku, dalších pět utkání nehrál poté, co najel do rozhodčího. K tomu spousta dalších menších trestů. I tyhle špeky byste našli na hráčské vizitce gólmana Alexandera Saláka. Sedmadvacetiletý svéráz je jednou z mála výrazných příchutí, které mdlé hokejové rizoto s nálepkou české vlajky v Minsku nabízí. Je to prostě ledový pankáč. Jako prase.
Dělat se Salákem pozápasový rozhovor může být pro novináře zábava, ale také pořádný kokosový ořech. "Ano." "Ne." "To nevím." "Fakt netuším." "Možná." I takhle dokáže tenhle svérázný gólman během 30 vteřin pohřbít vaši A4 hustě popsanou otázkami.
Jindy je ale daleko zábavnější a z jeho úst létají hlášky, které se jen tak neoposlouchají. A taky si nikdy nebere servítky. "Byly to nervy jako prase." "Jsem naštvaný jak prase." "Byla to prasárna." Výroky, kterými na šampionátu v Minsku nešetří.
Hlasujte:
Porazí čeští hokejisté v semifinále mistrovství světa v Minsku výběr Finska?
Zatímco od většiny českých hráčů uslyšíte, že si musí tým sednout a o bídné hře si popovídat, Salák nudné floskule nesnáší. Natře obránce, kteří chybují, na tápající tým nasype lavinu popela. Svým chováním se prostě vymyká. A to platí i o jeho výkonech.
Právě gólman Petrohradu je tím, kvůli komu se z reproduktorů arény v Minsku během křížové cesty základní skupinou občas ozvala i česká hymna. A o čtvrtfinále to platí desetinásob. Nebýt jeho kouzel, Američané by v závěru posledního utkání zmatené Čechy dost možná dorazili.
"Od začátku chytá výborně, má fazónu. Hlavně jemu vděčíme za to, že jsme se dostali až sem. Věřím, že nás podrží i dál, protože chytá fakt fantasticky. Chytá s přehledem, v klidu, počká si, nepanikaří," chválil Saláka po bitvě s USA útočník Tomáš Hertl.
"Byl fantastický, to potřebujete. Když chcete dosáhnout něčeho velkého, je potřeba, aby gólman zachytal. Bylo to jeho utkání. Jistota, všechno. Nevyrážel puky, co šlo na něj, to udržel. Úplně s přehledem," dodal kapitán Tomáš Rolinek.
Salákův přínos pro tým je ale dost možná ještě v něčem jiném - právě v jeho bouřlivé povaze. Je to on, kdo dokáže ostatní nabudit, zpražit laxní a chybující beky, provětrat atmosféru, která v českém podání připomíná ranní ospalou čekárnu na autobus.
Mučednické výrazy, obličeje plné zmaru a beznaděje, které čeští hráči v Minsku občas posílají do televizních kamer, u něj prostě nenajdete. Vybouchne, ale záhy je v klidu a podá bezchybný výkon. Právě v tomhle jakoby Salák tak trochu připomínal i kouče Růžičku.
Ostatně, zdá se, že i tihle dva k sobě našli cestu. Před MS v roce 2009 poslal Růžička z přípravného kempu Saláka domů, nelíbil se mu jeho přístup. O laxnosti strakonického rodáka se nejednou šuškalo i mezi hráči. Teď je ale vidět, že právě on je tím energy drinkem, díky kterému se Češi v Minsku prodýchali až do semifinále. A právě to bude mít pro Saláka osobitý náboj.
V boji o finále čeká český tým Finsko, země, kde Salák hokejově vyrostl. Tipuji, že zatímco se budou jeho parťáci před utkáním soustředit, on si do sluchátek pustí svůj oblíbený punk. A pak zase bude čarovat. Růžičkův tým jeho skvělé zákroky i emocionální erupce totiž potřebuje. Jako prase.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.