Sportovci, kteří by se kvůli trestu za doping nemohli zúčastnit letos olympiády v Tokiu, budou oprávněni startovat na odložených hrách v příštím roce, pokud jim distanc do té doby vyprší. Jak vysvětlil šéf Jednotky pro bezúhonnost atletiky (AIU) Brett Clothier tresty za porušení pravidel o dopingu jsou založené na délce trvání a ne na sportovních akcích. Snahy zabránit takovým sportovcům v účasti kvůli změně termínu události, by podle něj mohly vést k právním sporům.
"Standardní trest podle kodexu (Mezinárodní antidopingové agentury) WADA je za doping zákaz činnosti na čtyři roky, což souvisí s délkou olympijského cyklu," řekl agentuře Reuters Clothier. "Ale v tomto případě se samozřejmě jedná o anomálii, že olympijské hry byly odloženy, a někteří sportovci na tom vydělají. Je to nešťastná situace, ale z právního hlediska jasná. Trest je založen na čase a není vázán na jednotlivé akce," konstatoval australský odborník.
V této souvislosti upozornil i na opačnou situaci. Sportovci přistižení při užívání zakázaných látek či metod po letošním srpnu totiž přijdou v případě adekvátního trestu o dvoje letní olympijské hry. Vedle tokijských i o ty v Paříži v roce 2024.
Na problematiku dopingových hříšníků, kterým odklad olympiády umožní příští rok v Tokiu startovat, upozornil před časem šéf americké antidopingové agentury Travis Tygart po konzultaci se zahraničními protějšky. Pro takový případ ale neexistuje žádný precedens. WADA se k tomu nevyjádřila, v lednu 2021 má ale začít platit její aktualizovaný kodex.
