Jeden z úspěšného kvarteta? Ano, ale také hvězda singlu. Kajakář Josef Dostál přidal k titulu mistra světa i stříbro na olympijských hrách v Riu. Pohádka třiadvacetiletého kajakáře ještě zdaleka nekončí. O další úspěch se pokusí se svými parťáky Havlem, Dostálem a Štěrbou i na čtyřce, stejně jako před čtyřmi lety v Londýně.
Ač je úřadujícím mistrem světa, neplnil titulní stránky novin. Přesto sám věděl, že na medaili má. "Tlak cítím. Všichni se ptají: Vyhraješ? Vyhraješ? Říkám, že se budu snažit. Nejlíp to okomentoval děda, který má velký nadhled. Prý se ho ptal kamarád: Co ten Pepa?
Vyhraje? A on: Už jděte všichni do pr.... Je to jedno, pro mě je mistr světa a bude vždycky."
Teď může být dědeček i celá Dostálova hrdina dvojnásobně hrdá. Přitom začátky vůbec nenapovídaly tomu, že drsná dřina s pádlem v ruce přiroste malému Pepíkovi k srdci. "Ze začátku mě to vůbec nebavilo, zato honit kachny s kachňátky jo," přiznává na svých webových stránkách.
Za léta na vodě si ale ke svému sportu vybudoval opravdu vřelý vztah. Vyrostl ve skvělého kajakáře a zejména ve chlapa jako hora. "Čím víc jsem rostl, tím jsem pádloval rychleji. A protože mám teď přes dva metry, dokážu to valit sakra rychle," užívá si svou přednost čerstvě stříbrný medailista, který převyšuje své soky často o celou hlavu.
Své soky často děsil nejen svým vzezřením dřevorubce. Na startu na ně třeba vrčel, nevyhýbá se ani sebevědomým slovům. A že je jeho burácivý hlas opravdu slyšet. Dostálovi pomáhá i vnitřní agresivita. "Kvůli agresivitě z nervů jsem pak jsem schopný podat mnohem lepší výkony," ví respektovaný kanoista. Nejen psychologická válka se mu začala brzy vyplácet.
Ke čtyřkajaku si tak bez většího rozmýšlení přibral i singl. Měl skvělou výkonnost, jedna trať mu nestačila. "Přechod je poměrně obtížný, po čtyřkajaku se mi jezdí na singlu špatně a pomalu," přiznává muž, jehož základna se nachází v pražském Podolí.
První zkušenosti sbíral od tatínka, kajakářského trenéra. Pomáhala mu ale i maminka, která bývala volejbalovou reprezentantkou. "Býval jsem poměrně líné dítě, ale rodiče řekli, že se nebudu válet na gauči," vzpomínal v rozhovoru pro server Euro.cz. Volejbal hrají i jeho dvě sestry, nebylo úniku.
"Nakonec si vybral kanoistiku i proto, že v loděnici, kde můj muž trénoval, dělali výborný chleba se sádlem. A to předčilo veškerý hokej, fotbal," vzpomínala pro Českou televizi jeho maminka Eva.
Právě jídlo je jedním z hlavních koníčků obrovitého Josefa Dostála. "Díky lásce k jídlu jsem si vybral studium na Vysoké škole chemicko-technologické, samozřejmě obor potraviny," přiznal milovník rapu a rybaření. V létě dokázal ulovit z moře i čtyřicet kilo ryb. Žádná ale nebude tak ceněná, jako stříbro, které "vytáhl" z brazilské laguny Rodriga de Freitase...
