Rozhovor s brankářem
Čecha štvou fanoušci: Jsme nejhorší na světě, to je mi líto
10.06.2012 08:00 Od zvláštního zpravodaje
Petr Čech, to je příklad superprofesionála. Po tréninku je schopen se třeba půl hodiny podepisovat nadšeným (polským) fanouškům, následně stráví hodinu v novinářské mixzóně, kde ochotně obchází jeden novinářský hlouček a televizní štáb za druhým. Ví, co se patří. A nebojí se ze své pozice největší české hvězdy kritizovat české fanoušky. Je zklamaný z jejich chování.
Bílek ven, pískot na Baroše... To jsou všechno věci, na které existuje uvnitř reprezentace hromadná alergie. A když přijdou takové nepříjemnosti hned při prvním zápase Eura, zvyšuje se interní frustrace na maximum.
V duelu s Ruskem (1:4) jste nepředvedli dobrý výkon. Ale po pravdě, od fanoušků mi přijde dost nefér, když hned po úvodním utkání křičí oblíbené floskule a pískají na Baroše. Co vy na to?
Ta odpověď je přímo ve vaší otázce.
Myslíte si tedy, že to je nefér?
Ano, vůči těm dvěma je to nefér, kádr má 22 hráčů, všichni makali na doraz v zápase, který se nepovedl. Všichni dělali maximum, při zápase, před zápasem... nevyšlo to. Vždyť je to fotbal. Nevím, z jakého důvodu si publikum vybírá pořád dva stejné členy týmu. A konkrétně si myslím, že Milan Baroš v pátek odehrál dobrý zápas, nabízel se, makal naplno. To je asi taková móda, pískat na Baroše. Ale já už to neřeším.
Chcete něco vzkázat fanouškům?
Ne, nechci jim vzkázat nic.
Nemrzí vás, že při trénincích máte skvělou atmosféru, kterou ale vytvářejí Poláci, nikoliv Češi?
Atmosféra je od prvního dne vynikající. Je vidět, že Poláci fotbalem žijí. Oni by spíš měli být rádi, že jsme prohráli, ale i tak nám vesměs přejí hodně štěstí, protože jsme tady, bydlíme přímo ve Vratislavi a oni si toho váží, že tu máme domov.
Naopak Češi se chovají jinak...
Ano. Samozřejmě mi to je líto. Ale ono to bude tak, že když vyhrajeme další zápas, tak budou všichni zase věřit a fandit. My jsme si zvykli, že když se něco nepovede, jsme nejhorším týmem na světě. A když se vyhraje, tak jsou lidi s námi. Prostě to tak je.
Ještě k zápasu. Občas mi přišlo, že ve vaší hře byla laxnost, vybavuji si třeba Jaroslava Plašila, který před druhým gólem úplně vypustil sprint. Jste spokojený s přístupem k zápasu?
To ano, absolutně. Ohledně přístupu není komu co vytknout. Každý udělal vše pro to, aby ten zápas dopadl. Ve fotbale se holt někdy stane, že to skončí jinak, než chcete.
A neměl jste pocit, že se záložníci moc nevraceli? Mezi jednotlivými řadami byly ohromné díry.
My jsme prakticky všechny góly dostali ve chvíli, kdy jsme tam byli ve velkém počtu. Myslím, že to bylo hlavně o tom, že jsme měli být mnohem agresivnější, nenechat jim prostor, nenechat je střílet, rozehrávat, agresivita nám chyběla. Jinak třeba statistiky utkání jsou ve všech směrech vyrovnané.
Tomáš Rosický řekl, že ho Rusové v určitých směrech překvapili. Znamená to, že jste nebyli dostatečně připravení?
Mě Rusové nepřekvapili, takže to se zeptejte Tomáše.
Na mistrovství světa 2006 a na evropském šampionátu 2008 jste první zápasy vyhráli, ale nepostoupili. Teď jste naopak podlehli. Srovnejte tyto situace.
Ano, teď je to jiné. Ale když se podíváte do historie, první zápasy nikomu nic nevyhrály ani neprohrály. Jak jste řekl, v letech 2006 i 2008 jsme na mistrovstvích vyhráli první zápas a stejně jsme jeli domů po skupině. Ten první zápas určuje ráz skupiny. Pro nás to teď znamená, že v dalších si nemůžeme dovolit chybu. My jsme si to vybrali hned na začátek, musíme porazit Řeky a pak hrát o všechno s Polskem.
Tenhle tým několikrát ukázal, že pod tlakem, s kudlou na krku, hrát umí. Dokáže to znovu?
Celou kvalifikaci jsme se prakticky hrabali z ohromného tlaku. Víme, jaké to je, a doufáme, že se to podaří znova. Karty jsou rozdány, na Řecko a Polsko ztrácíme jen jeden bod a dali jsme Rusům výhodu. Když jí využijí v dalším zápase, bude to pro nás dobře. My musíme hlavně porazit Řecko a pak uvidíme, jaká situace ve skupině bude.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.