Fotbal v obavách
Strach z teroristů změnil Euro na policejní manévry
08.06.2016 11:00 Reportáž
V pátek začne v Paříži zápasem Francie - Rumunsko mistrovství Evropy ve fotbale. Sportovní událost kvůli teroristické hrozbě doprovázejí bezpečnostní opatření nejtěžšího kalibru. Francouzi však mají spíš než strach z teroristů pořádnou pifku na organizátory.
Zahajovací utkání se odehraje na severním předměstí Paříže v Saint-Denis. Jdu podél vysokého mřížového plotu, kterým organizátoři mistrovství oddělili stadion od přilehlých ulic ve snaze zvýšit bezpečnost. V médiích však plot dostal hanlivou přezdívku Zeď hanby. Před dvěma týdny během finále Francouzského poháru totiž celá země s údivem sledovala, jak "bezpečnostní" plot doslova uvěznil několikatisícový dav návštěvníků, z nichž někteří skrze mřížoví protahovali skleněné láhve, dýmovnice, petardy, do toho se ozýval pláč dětí ohrožených davem a nakonec musela policie použít slzný plyn a hasit plameny, které zažehli hooligans na konci zápasu.
Zeď navíc UEFA postavila navzdory rozhodnutí místní radnice a protestům obchodníků z přilehlých bister a restaurací, které bariéra připravuje o zákazníky. Dnes na chodníku podél plotu postávají hloučky policistů a záchranářů, čeká je simulace akce v případě teroristického útoku.
Nebojíme se
Právě zde v ulici Avenue Jules Rimet se loni v listopadu během přátelského utkání Francie - Německo odpálili dva kamikaze z teroristické buňky, která pak během večera postřílela na ulicích Paříže a v hudebním klubu Bataclan celkem 130 lidí. O pět dnů později odstřelovala jednotka rychlého nasazení opět zde v Saint-Denis sedm hodin byt, v němž se skrýval šéf atentátníků Abdelhamid Abaaoud se svou sestřenicí a komplicem (všichni tři při zásahu zemřeli). A terorista z bruselského březnového útoku, "muž v klobouku" Ahmed Abrini, policii řekl, že původně plánovali s kumpány zaútočit ve Francii během Eura. Místních se tedy ptám, jestli se v souvislosti s blížícím se evropským šampionátem neobávají dalších útoků.
"Ne, nemáme strach. Ten nikam nevede," odpovídají všichni stejně, jako by se předem dohodli. "Skutečně? Jak to?" reaguji trochu nevěřícně. "Podívejte, já jsem byl tady v den útoků, pracoval jsem," dává se se mnou do řeči sympatický vedoucí baru Events Zouheir Zaraï, když platím kávu, a v mobilu mi jako důkaz ukazuje fotky ze 13. listopadu - vysypaná výloha, převrácené židle, všude střepy.
Později se z internetu dovím, že bar Events odnesl saint-deniské útoky nejvíce a zůstal nejdéle zavřený - pět týdnů. Výbuch zabil jednoho hosta, několik dalších lidí zranil.
"Kdybych zrovna obsluhoval na ulici, mohlo se mi něco stát, však tady Sheila to schytala a tři měsíce byla v nemocnici. A vidíte, pořád tu pracuje, taky nemá strach. To nijak neovlivníte. Může sem přijít terorista nebo mě přejede auto nebo se mi stane něco jiného," argumentuje šéf podniku.
CELÝ TEXT ČLÁNKU SI PŘEČTĚTE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.