Miluje nejnovější trendy, jedním z jeho nejdůvěrnějších přátel je sociální síť Twitter. Využívá supermoderní soukromý tryskáč. Přesto má v sobě britský pilot stáje Mercedes Lewis Hamilton špetku nostalgického cítění, touhy vrátit čas zpět. Alespoň ve světě ostře sledovaných závodů formule 1.
Paradoxně by se rád ocitl v dobách, kdy závody formule 1 sledoval maximálně ze svého odrážedla před televizí s angličáky po ruce. Hamilton by totiž chtěl závodit v letech 1988 a 1989, kdy se o titul šampiona přetahovali legendární Alain Prost a zejména Hamiltonův vzor Ayrton Senna.
"Daleko víc obdivuji tehdejší styl závodění," přiznal britský pilot, který dokonce osedlal Sennův monopost z roku 1989. A nemohl si jej vynachválit. "Byla to pro mě nejlepší zkušenost. Vždy jsem chtěl být jako on nebo Gilles Villeneuve. Proto se snažím jezdit podobně jako oni," prozradil jména svých jezdeckých vzorů bývalý pilot McLarenu a nynější jezdec stáje Mercedes.
V čem mu tehdejší éra tak učarovala? Zejména menším důrazem na technické vymoženosti a naopak větším adrenalinem, větší mírou nebezpečí. I to je důvod, proč má Hamilton v oblibě zejména městské okruhy, kdy je trať ohraničena bariérami, bez únikových zón. Závodní preciznost je zde nutností, chyby se neodpouští.
Otevřené okruhy nejsou nic pro adrenalinem nabitého Brita. "Podívejte se na Sebastiana Vettela, neustále přejíždí obrubník více, než je dovoleno, až na umělý trávník. V dobách Senny byla za obrubníkem obyčejná tráva, závodník se ihned mohl dostat do hodin, v únikových zónách byl zase štěrk, stačilo do něj vjet a měli jste poškozené auto," vracel se do minulosti Hamilton v rozhovoru v listu Daily Mail.
"Dnes můžete z trati vyjet a zase se bez problémů vrátit. Proto respektuji víc umění Senny, který jezdil na hranici, ale ne přes limit. Proto mám raději okruhy jako je v Monaku, kde není prostor pro chyby a pokud jí uděláte, budete za ní tvrdě platit. Po tomto závodu vás navíc vždycky bolí hlava, protože kvůli soustředění neustále hýbete očima," tvrdí osmadvacetiletý závodník.
Hamilton je sice rád za pokrok, který zvýšil bezpečnost a snížil možnost zranění, tehdejší syrovost někdejších vozů je mu však bližší než nynější přetechnizované monoposty. "Vozy měli třeba řadící páku, Senna kvůli řazení zvládl téměř celou trať v Monaku odjet s jednou rukou na volantu. To bylo prostě hodně cool," uznává tragicky zesnulého Brazilce.
"Tehdy mnohem víc rozhodovala dovednost jezdců, dnes vše ovlivňuje technika. Na volantu máme tuny tlačítek, jen v Mercedesu jich mám šestadvacet. Správně je pochopit a využívat je věda sama o sobě. Kdybych si mohl vybrat, závodil bych raději v roce 1988," má jasno Hamilton, kterého uchvátila i jízda v monopostu Mercedes z roku 1930. "Nebyl tam ani bezpečnostní pás, jel jsem naplno a jen si uvědomoval, jak nechráněná byla v tu chvíli moje hlava," popsal nevšední zážitek.
Riziko nebezpečí Hamiltona přitahuje, kvůli jeho agresivnímu stylu závodění jej mnoho jezdců nemá zrovna v lásce. Brit se však rozhodně měnit nehodlá. "Občas slýchávám některé své kolegy, kteří se postupem věku stávají opatrnějšími, kvůli svým dětem nechtějí závodit na hraně. Já ale opatrnější nikdy nebudu. Pokud by nebezpečí z formule 1 úplně zmizelo, přestal bych závodit," má jasno Hamilton.
