Karel Brückner uzavřel svou bohatou trenérskou kariéru. „V první trenérské linii definitivně končím," řekl kouč. Jako důvody devětašedesátiletý Brückner uvedl věk a přetrvávající zdravotní obtíže.
Brückner to řekl v rozhovoru pro deník Sport ve svém prvním interview, které poskytl od únorového odchodu od rakouské reprezentace.
Bývalý kouč české reprezentace naznačil, že by fotbal úplně opustit nechtěl. Uvažuje prý o tom, že by mohl své zkušenosti rozdávat formou přednášek.
Na otázku, zda by ještě mohl nějak pomoci českému reprezentačnímu týmu, odpověděl záporně.
Brückner opustil lavičku české týmu po loňském nepovedeném Euru, ale místo očekávaného odchodu do trenérského důchodu přijal angažmá u rakouské reprezentace. Na konci února však po několika nevydařených zápasech rezignoval.
Co ještě zaznělo v rozhovoru s Brücknerem?
O ANGAŽMÁ V RAKOUSKU:
Rakouskou nabídku loni přijal prý hlavně proto, že nechtěl končit nepodařeným zápasem proti Turecku na Euru. "Byl jsem plný energie a elánu. Ti Rakušané vypadali na turnaji celkem dobře a taky jsem si při pohledu na ten jejich program říkal: Důchod, nebo hrát proti Itálii či Franci?"
O DŮVODECH, PROČ V RAKOUSKU SKONČIL:
Za kritický bod svého působení v Rakousku Brückner označil skutečnost, že mužstvo nevyhrálo na Faerských ostrovech. Hráči pak prý propadli depresi a proti Srbsku to prý byl nejhorší zápas v Brücknerově kariéře. "A oni také chtěli mít národního trenéra napořád tam u nich. A to já jsem nemohl, přestěhovat se v sedmdesáti letech."
O SVÉM ZDRAVÍ:
Pracovat naplno už mu prý znemožňují zdravotní potíže. "Je spousta věcí, které té bolavé páteři dělaly zle... Pořád jen samé infuze, prášky... Zdraví a věk se už ukázaly jako handicap."
O DŮCHODU:
"Tento týden se stávám regulérním důchodcem České republiky, budu mít slevu na dráhu a na tramvaj. Ani o tom, že bych u fotbalu ještě něco dělal, dosud rozhodnutý nejsem. A jestli ano, tak servis v podobě nějakých školení, třeba i pro trenéry mládeže."
| Trenér Brückner a fotbal |
V trenérské profesi prožil více než 35 let. Zpočátku sklízel úspěchy na klubové úrovni se Sigmou Olomouc. S reprezentačním týmem do 21 let získal v roce 2000 stříbro a podílel se i na zlatých medailích o dva roky později. To už vedl reprezentační áčko, s nímž postoupil dvakrát na mistrovství Evropy a jednou na světový šampionát. Na Euru v roce 2004 získal bronzové medaile, o čtyři roky později jeho tým nepostoupil na kontinentálním šampionátu ze skupiny. |
Foto: Robert Sedmík, ČTK/AP
