Suverenita na domácím poli ještě nemusí nutně znamenat úspěch i při výjezdu za hranice. Přesně o tom se díky včerejšímu utkání ve Švýcarsku přesvědčili fotbalisté plzeňské Viktorie. Outsider z Lugana zaskočil mužstvo trenéra Pavla Vrby a vyhrál 3:2. Jinak než fiaskem a blamáží se celý výsledek z pohledu Západočechů nazvat nedá.
V HET lize je to nezastavitelný válec, který nemilosrdně přejel deset soupeřů za sebou. Naposledy v exponovaném duelu Spartu na Letné. Plzeň měla v neděli i trochu štěstí, přesto ale předvedla sebevědomý a zodpovědný výkon, jenž v konečném účtování na Pražany, kteří stále hledají spíš hlavně sami sebe, stačil.
Na čele tabulky tak Viktoria má v třetině soutěže osmibodový náskok a v zásadním ligovém ročníku, jehož šampion by s velkou pravděpodobností měl jít přímo do základní skupiny Ligy mistrů, vykročila za pohárem velmi důrazně. Ale když se podíváme na dosavadní účinkovaní Plzně v letošní evropské sezoně, nabízí se logická otázka - co by v Champions League Kolář, Krmenčík a spol. vlastně chtěli dělat?
Bilance Viktorie je totiž mizerná. Jediná remíza ze tří zápasů proti osudovému FCSB (bývalá rumunská Steaua) i utrápený postup přes kyperskou Larnacu, kde hlavně v odvetě venku Plzeň ani náhodou nebyla lepším týmem. Pak důležité vítězství nad izraelskou Beer-Shevou a nejnověji drsná prohra ve Švýcarsku. Zkrátka výsledky, které do případné konfrontace s Bayernem, Realem (ale třeba i Basilejí nebo Spartakem Moskva) apod. mnoho optimismu nepřináší.
Jeden gól za pět zápasů, Plzni hned tři
Především prohra na hřišti Lugana je bez jakéhokoliv přehánění ostudou. No, na hřišti Lugana. Tahle definice vlastně úplně přesná není, švýcarský celek musí kvůli nevyhovujícímu stadionu hrát své domácí zápasy v nedalekém Lucernu (podobně jako Zlín v Olomouci). O výhodě díky známému prostředí tak zrovna nemůže být řeč.
A aktuální forma Lugana, které se do Evropské ligy kvalifikovalo díky třetímu místu v uplynulé sezoně švýcarské nejvyšší soutěže, nedávala před utkáním jinou možnost, než pasovat Plzeň do role jasného favorita. Však posuďte sami - dvě výhry, dvě remízy, sedm porážek. To je statistika letošního luganského ročníku. Soupeř Viktorie dal jen devět branek a s osmi body uzavírá ligovou tabulku. V posledních pěti duelech dokonce skóroval jen jednou a o víkendu dostal doma čtyřgólový příděl od Basileje.
Při současném plzeňském laufu tedy takřka ideální soupeř, řeknete si. Jenže Vrbův výběr tentokrát tvrdě narazil. Proti předpokládanému outsiderovi si zkomplikoval postupové ambice a vyvolal otázku - k čemu vůbec je ligová nadvláda, když evropská konfrontace pak dopadá takhle?
Jako kdyby Viktoria měla dvě tváře najednou - jednu tuzemskou víkendovou a jednu evropskou, kterou nasazuje ve čtvrtek. Obě jsou přitom diametrálně odlišné. A když jste aktuálně neomezeným králem doma, ještě to neznamená, že se vám všichni budou automaticky klanět i poté, co své výsostné území opustíte.
Ne, Plzeň si z hráčů Lugana své pomyslné poddané neudělala. A pokud se dlouhodobě nezvládne nastavit tak, aby mohla plnohodnotně bojovat na obou frontách zároveň, její suverénní počínání v české lize vlastně postrádá jakýkoliv smysl.
