Pro brankáře Ondřeje Koláře byl zápas Evropské ligy Zenit Petrohrad-Slavia Praha (1:0) děsivý. Celou dobu bezmocně sledoval, jak spoluhráči nemohou překonat jeho protějšek v brance domácích, pak z první střely v 80. minutě inkasoval. Byl to rozhodující zásah.
Hodně vás mrzí tato prorážka?
Samozřejmě a moc. Sahali jsme po třech bodech, kdy se povede přehrávat takový tým jako Zenit! Nakonec jsme dostali smolný gól. Ale klobouk dolů, co předvedli kluci na hřišti. Takový výkon. Dokázali jsme, že jsme vyspělé mužstvo a doufám, že nám to tam příště bude padat.
Překvapilo vás, že Zenit nechal Slavii tolik prostoru?
Já bych neřekl, že nechal. Zaskočili jsme je, jak jsme hráli, drželi míč a vytvořili si spoustu šancí. Oni zápas ze začátku podcenili a pak se do něj nemohli dostat.
Nepodivil jste se, že do 80. minuty na vás nešla přímá střela?
To si nikdy neříkám, to se většinou vymstí. Chválím kluky, jak hráli dozadu, protože domácí neměli jedinou šanci. Nic na mě do té doby nešlo, udržoval jsem se v tempu jen při práci nohama, občas sebral nějaký centr. Při Kororinově gólu jsem vyběhl, abych mu zmenšil střelecký úhel, on to trefil milimetrově.
Co jste si říkal, když spoluhráči zahazovali jednu šanci za druhou?
Tak zahazovali... Byly to většinou střely, gólman soupeře podržel, díky němu mají tři body. Měli jsme i smůlu, že to tam nespadlo.
V závěru jste naběhl před protivníkovu branku. Sám od sebe, nebo vás poslal trenér?
Už v zápase s Ostravou mě vyhnal dopředu, teď znova. Snad to někdy k něčemu bude. Doufám, že už tam nikdy nebudu muset jít a zápasy budeme zvládat.
Věříte, že jste si tímto duelem vybrali smůlu?
To není o posledních dvou zápasech, to je skoro ve všech. Šancí máme spoustu a góly nedáváme. Doufám, že se to prolomí, budeme sice horší, dostaneme se do jedné šance a vyhrajeme 1:0. To by nás nakoplo.
Kodaň vyhrála nečekaně v Bordeaux. Co tyhle výsledky pro vývoj ve skupině znamenají?
Je to vyrovnané. Musíme doma vyhrávat a něco dovést i z venku.
