Remíza na úvod Ligy mistrů
Rozpačitě spokojená Plzeň si užívala i "zneuctěním" hymny

Z té hymny mrazí. Sny většiny fotbalistů by se daly skrýt do té melodie. Orchestrální paráda Champions League symbolizuje stejně jako miliony, o které se v prestižní soutěži hraje.  Plzeňští mají za sebou první zápas v sexy fotbalové show. S rozpačitým výsledkem. Hráli se slabým běloruským Borisovem 1:1.

Když se Edenem rozléhaly ony vysněné tóny Ligy mistrů, Pavel Horváth byl předkloněný ke spoluhráčům a smál se. Nestál v pozoru, tak jako ostatní. Trošku ten proces zneuctil, dalo by se říct s nadsázkou. "Pouštěli jsme si tu melodii na mobilu, když jsme postoupili přes Kodaň do Ligy mistrů," vysvětloval pak Horváth reminiscence, které ho donutily skotačit. "Tak jsem si trochu dobíral Petra Jiráčka, který to vždycky prožívá o něco víc. Ukazoval mi, jak mu u té hudby stojí chlupy na rukou."

Nervozita byla příznačná. Možná právě očekávání velkého zápasu trochu svázalo Plzni nohy. Proti soupeři, jenž rozhodně do Edenu nevnesl světový fotbal, se dalo vyhrát. "Chtěli jsme si to užít, ale jsme trošku rozpačití. Bodík není špatný, jenže víme, že to mohlo být lepší," přiznal Milan Petržela, který na pravém křídle neodehrál dobrý zápas. "Neřekl bych, že jsem byl nervózní, jen na mně teď trochu leží deka. Možná i kvůli programu, je toho hodně, liga, reprezentace, poháry…"

Jedna prokletá šance...

Do Prahy přijel soupeř, o jehož kvalitě se hodně mluvilo. Zkušený, nepříjemný, kousavý, dokázal dvakrát remizovat s Juventusem Turín… Ale i plzeňský trenér Pavel Vrba musel uznat: "Viděl jsem jen jednu jejich šanci a z ní padl gól. Je to strašná škoda, protože nic jiného neměli," tvrdil zklamaně.

Plzeň vedla díky Marku Bakošovi 1:0, byla v pohodě, jenže dvacet minut před koncem přišla první (a poslední) běloruská kombinace a Brazilec Renan vyrovnal. "Byly to dvě chyby v jedné situaci, v jednom momentě. Ztratili jsme na polovině lehký balon, soupeř šel do brejku a pak udělala obrana velkou chybu ve svém postavení, nebyla u sebe," stěžoval si Vrba a zopakoval: "Ještě jednou: Škoda."

"Nesu na tom svůj podíl viny," smutnil pak slovenský stoper Marián Číšovský. "Byla to jediná chyba, ten hráč nám zaběhl za záda, nevšiml jsem si ho…"

Jenže i na slovenském hráči bylo vidět, že si Plzeň Ligu mistrů hlavně užívá. "Představovali jsme si vítězný začátek, ale nevadí. Jedeme dál. Jak dopadl ten druhý zápas?" ptal se novinářů. Po odpovědi o remíze Barcelony s Milánem 2:2 se usmál: "Tak vidíte! Jsme na tom všichni stejně. Všichni máme stejně daleko k prvnímu místu!"

Pavel Horváth pak k Číšovského slovům poznamenal: "No, já ho už stačil trošku poznat, říkám mu teď Pal′o Habera," mrkl směrem k jeho dlouhým vlasům. "Je to srandista. Ale tohle myslel určitě trochu v nadsázce. Barca a Milán jsou úplně jinde než my a Borisov. Každý bod bude úspěchem. Ale proč se o to nepokusit."

Ještě pětkrát budou plzeňští hráči slyšet tu krásnou hymnu. A to je asi nejdůležitější. I když sami vědí, že Borisov se dal porazit.