Po loňském prvním a nečekaném postupu do Ligy mistrů se Slavii o rok později cesta za miliony plynoucí z této soutěže zavřela. Stejně jako Sparta musí najet na variantu chudšího rozpočtu. Na peníze za velké nákupy tak musí zapomenout i ostatní české kluby.
ČTĚTE TAKÉ: Slávistická mizérie. S Italy remizovala 0:0 a nepostupuje
Slavii před rokem Liga mistrů zachránila od obrovských finančních problémů, ve kterých se léta nacházela. Na tvářích jejích šéfů bylo vidět, jak moc se jim ulevilo. Jak obrovský kámen jim spadl ze srdce. Ze všech koutů zašedlého strahovského azylu na ně číhaly dluhy a hráči si často stěžovali na opožděné výplaty. Pak ale nastal obrat. „Klub je díky účasti v Lize mistrů stabilizovaný," hlásil do světa ředitel Slavie Petr Doležal. Jenže zasvěcení tušili, že Slavia v buhvíjakém plusu není. Pouze pokryla pohledávky věřitelů a stabilizovala chod klubu. Bez peněz z Ligy mistrů teď nepochybně zase nastane otáčení každé koruny.
Po triumfu v domácí soutěži se završil rok slávistické euforie - na novém stadionu ziskem titulu. Nyní přijde vystřízlivění. Slavii hrozí, že sklouzne zpět do starých pořádků. Hrát či nehrát Ligu mistrů je finančně neměřitelné. Za postup by v Edenu vyinkasovali rovnou kolem 100 milionů korun. Vloni k tomu přidali dalších padesát za uhrané výsledky a podíl z vysílacích práv. Dohomady to je víc, než činí roční rozpočet Slavie, který se pohybuje okolo 140 milionů korun.
Pohárové béčko
Jako náplast teď zbývá „béčkový" Pohár UEFA, z něhož jsou přijmy dramaticky nižší. Záleží na losu. Soupeři z východu (kromě Ruska), nejsou ekonomicky zajímaví. Na atraktivních západních klubech se vydělat dá. Slavia navíc může dobře zpeněžit někoho ze svých talentovaných mladíků, pokud se v pohárech dobře uvedou (Necid?).
Sešívaní určitě nemají tak špatný tým, aby v Poháru UEFA nedokázal uspět a v evropské konkurenci si nenapravil pošramocené sebevědomí. Musejí však zapracovat na odstranění své ustrašenosti. Pro Slavii je Pohár UEFA dobrá soutěž a to by si teď měli v Edenu uvědomit. Trochu škodolibě ji může hřát, že o den dříve přes Panathinaikos Atény nepostoupila i konkurenční Sparta. Jenže ta se o postup rvala přeci jen o poznání důstojněji.
ZÁPAS JSME SLEDOVALI ON-LINE: ZDE
Na slávisty byla totiž proti Fiorentině zoufalá podívaná. Fiorentina je určitě velký soupeř, velké jméno, ale bojácnost, se kterou odehráli slávisté oba zápasy třetího předkola Ligy mistrů, byla sebeztrapňující. Za dva zápasy jediná střela mezi tyče - doprostřed branky letící propagační pokus Černého - to je slušně řečeno nezvyklý úkaz. Kdo čekal, že před vlastními fanoušky se Slavia rehabilituje za ostudné představení ve Florencii, zmýlil se.
Největší problém slávistů byl evidentně v jejich hlavách. Hráči oba zápasy vůbec nevěřili, že mohou proti čtvrtému celku italské ligy uspět. Slavia zaostávala prakticky ve všech herních činnostech. V obraně si zadáci dávali přednost. Vznikaly z toho často až komické situace, kdy kupili jednu školáckou chybu za druhou. Konstruktivní odebrání míče a založení rychlého protiútoku? To zadáci ve svém herním rejstříku neměli.
Útočná fáze? Největší bolest ztrápené Slavie. Obránci Fiorentiny nemuseli být zdaleka rychlí sprinteři, aby byli u soupeře včas a odebrali mu balón. Slávisté se ho také často zbavili sami vlastní nepřesností a nedůrazem v osobních soubojích.
Záloha bez invence a překvapeni
Smutný pohled byl na záložní řadu. Chyběla hra po křídlech, oba krajní záložníci často sbíhali do přehuštěného středu. Možná to měli slávisté od trenéra Jarolíma naordinované jako taktický záměr, ale provedené to bylo bez invence a překvapivého fotbalového momentu. Kvůli absenci kvalitních přihrávek na hrot nemohla vyniknout ani střelecká forma mladého útočníka Necida.
Především chyběla větší odhodlanost. Rychlík Švento měl před odvetou bohužel zdravotní problémy, tak nastoupil až na druhý poločas. Ihned začal sprinterskými souboji větrat obranu Fiorentiny, ale byl sám. Zbytek slávistů působil dojmem, že má na zádech ulitu. Chyběla vůle k pohybu.
Absolutorium, že slavisté neprošli 3. předkolem s velikou ostudou, patří jedině brankáři Vaniakovi. Zaskvěl se v Itálii, i ve středeční odvetě chytil minimálně tři jasné góly. Jenže svým představením bohužel tentokrát spoluhráče nestrhnul jako loni proti Ajaxu.
Foto: ČTK
