Liverpool a ti další
Sparťanský sebevědomý svět a hrůzná statistika
15.02.2011 08:00 Původní zpráva
I když se v současnosti při vyslovení slova Sparta vybavuje fotbalovým fanouškům "Kamerunec" Tomáš Pekhart či Manuel Pamič v dresu Jakuba Podaného, je třeba připomenout, že již ve čtvrtek hrají sparťané velký zápas s Liverpoolem. A věří si. Historie je však varuje: opatrně se sebevědomím.
Česko slaví svátek fotbalu, ač řádně zčeřený zbytečným a trapným sparťanským podvodem s převlékáním hráčů do jiných dresů (více ZDE). Velkoklub typu Liverpoolu byl v Praze naposledy v roce 2008. Tehdy Arsenal nejdříve vyřadil v předkole Ligy mistrů Spartu a pak v základní skupině ponížil Slavii, doma ji vypráskal 7:0 (na Strahově však remizoval).
Hoši z Anfield Road vidí ve Spartě spíše jednoduchou překážku, slovy Martina Škrtěla, slovenského obránce Liverpoolu: "Musíme postoupit. Nikdo si nic jiného nepřipouští."
Sparťané ovšem věří, že soupeř je hratelný. Liverpoolu se v lize nedaří, výsledkově daleko zaostává za těmi, které by měl stíhat - United, Arsenalem, City...
Přesto je červený svět úplně jiný než ten rudý. "Možnosti klubů jsou na úplně jiné úrovni, to je jasné," souhlasí na klubovém webu záložník Marek Matějovský, jenž sám vstřelil Liverpoolu gól. Když hrál v anglické lize, trefil se nádherně za Reading. "Vždycky, když vidím Liverpool, vzpomenu si na to," přiznává a myslí si: "V takovém dvojzápase, který nás čeká, se může stát cokoliv. A postup, to je sen. S klukama jsme si říkali, že dostat je třeba až do penalt, to by bylo hodně zajímavé."
Sebevědomí je ctnostná věc, která se ve fotbalovém světě cení. A třeba může Spartě pomoci. "Řekl bych, že v našich silách je odehrát s nimi vyrovnané zápasy," vyzývá Matějovský k uskutečnění ohromné senzace.
Poslední etapa, přibližně poslední desetiletí (hlouběji nemá cenu zacházet), jeho slovům a vizím nepřeje. Od nového milénia, tedy od sezony 1999/2000, jsou sparťané pro evropské velkokluby příjemným hrbolkem v cestě za úspěchy, jen tak ho přejedou a pokračují dále. Od té doby nedokázala Sparta žádný velkoklub porazit, což samozřejmě není nic šokujícího, opovrženíhodného, jen potvrzení odlišnosti malého českého a velkého evropského světa.
Sparťané zaznamenali několik dobrých výsledků, vždy šlo o remízy 0:0. Na Bayernu Mnichov, na Chelsea či doma s Manchesterem United. Navždy legendární zůstane i báječná podívaná s Realem Madrid v sezoně 2001/2002, kdy tým Jaroslava Hřebíka bojoval a hrál krásný fotbal, avšak nakonec podlehl velkému Zidanemu a spol. 2:3.
Statistika s fotbalovými obry je jasná: 18 zápasů, tři remízy, patnáct proher. Ale i statistika, snoubená s historií jménem či velikost soupeře může být vždy zatemněna nevyzpytatelností té krásné hry jménem fotbal. Nebo ne?
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.