Kdykoliv usedne sparťanský trenér Jozef Chovanec na lavičku, bude muset zase rychle vstát. Proč? Protože rudá střídačka teď pořádně pálí. Chovanec je za posledních devět let jejím nejstabilnějším nájemníkem. Jenže být hrdinou v pekle, to není zrovna výhra. Sparťanskou lavičku totiž obklopuje aura ďábelského prokletí.
Chovancova pozice je, dle informací on-line deníku TÝDEN.CZ, i nadále poměrně pevná. Majitelé z J&T jsou spíše naštváni na hráče - jak na ty, kteří kvůli disciplinárním prohřeškům nemohli hrát, tak na ty, již byli přímými aktéry rudé bídy při vypadnutí z předkola Ligy mistrů.
ČTĚTE TAKÉ: Řepka a další sparťanští kandidáti ledové facky
Pláč starého Homolky. Já řval jako kráva: Chovanec demisi
Filozof Chovanec: Má práce není růžová, ale nerezignuji
Mít pozici jako Chovanec, to se za dlouhá léta nikomu na Spartě nepoštěstilo. Kolem generálního sportovního manažera a trenéra v jednom chodilo i vedení dlouho po špičkách.
Klub vede z lavičky čtyřiadvacet měsíců. To je v poslední dekádě rekord. Sparta od roku 2001 vystřídala jedenáct trenérů (z toho dvakrát Jaroslava Hřebíka, plus jeden epizodní štěk Lavičky po Hřebíkově odchodu a Chovance po odvolání Michala Bílka v roce 2008...). Přitom žádný z koučů nebyl stoprocentně úspěšný.
Thun symbolem budoucnosti
Když Sparta hrála za prvního působení Hřebíka báječný fotbal v Champions League, nedařilo se jí v lize. A když s ostatními vyhrávala tituly (nepravidelně), byla téměř nulová v Lize mistrů. Tam navíc od roku 2005 chybí.
Poslední zápas v prestižní soutěži byl symbolem budoucnosti - v prosinci před pěti lety remizovali letenští doma s podprůměrným švýcarským Thunem 0:0. Hráli mizerně.
Od té doby jde Sparta (i se Slavií) v čele degradačního pluku českého fotbalu, jejž občas oživí zajímavým pohárovým výsledkem. Nic víc. "Vidím dva zásadní problémy. Zaprvé, v minulých letech jsme měli daleko lepší klubový koeficient, mistr se dostával automaticky do základní skupiny. Zadruhé, stále častějšími odchody hráčů do zahraničí postupně klesala konkurenceschopnost českých mužstev v evropském kontextu," snaží se najít důvody aktuálního českého marasmu Chovanec.
"Týmy se tak postupně dostávaly do pozice outsiderů, musely se utkávat s lepším soupeři a koeficient nadále klesal. Jak z této situace ven? Nezbývá než porážet kvalitní protivníky a postupně vylepšovat koeficient tak, aby byla pozice českého klubového fotbalu lepší," krčí rameny.
Ve Spartě na to ještě asi bude mít čas. Sám chce pokračovat. "Myslím, že společně s realizačním týmem máme mužstvu co dát. Sice jsme nepostoupili do Ligy mistrů, ale dostali jsme se do Evropské ligy a nějaká práce je započatá. Důležité je, aby člověk měl čistý stůl, že dělá maximum. Když nebudete mít jiskru a budete pesimistický, je lepší to nedělat," říká rezolutně.
"To není o mně, ale o Spartě"
Chovanec již brzy předstoupí před představenstvo klubu. Hlavní téma jeho obhajoby je jasné: četné absence hráčů. "Pořád tvrdím, že v plné síle, se základní sestavou, bychom Žilinu vyřadili," je si jistý. "Budu se snažit maximálně objektivně pojmenovat stav věcí, které nastaly. Fakta, jednotlivé zápasy. Ale myslím, že to není o mně, ale o Spartě."
To není tak docela pravda. Za dlouhého Chovancova působení tým nenašel tvář, herně nevyskočil z nevyzpytatelnosti a průměru. Loni se stal vítězem ligy hlavně díky tomu, že nikdo jiný se jím prostě stát nemohl - Sparta byla jen nejsilnějším z nejslabších.
Resumé Chovancova působení je dost rozpačité. Podobně jako většiny mužů před ním. Zlatá devadesátá Sparta jen založila do archivu a vzpomíná na ně. "Každý zápas je nyní zásadní," ví Chovanec. Muž, kterého teď bude rudá lavička pořádně pálit.
Trenéři ve Spartě délka jejich "pobytu" (od roku 2001, bez chvilkových záskoků asistenta Lavičky po Hřebíkovi a manažera Chovance po Bílkovi) |
| Jozef Chovanec - 24 měsíců Michal Bílek - 21 měsíců Jiří Kotrba - 16 měsíců Jozef Jarabinský - 11 měsíců Jaroslav Hřebík - 10 měsíců Stanislav Griga - 10 měsíců Jaroslav Hřebík (druhé angažmá) - 10 měsíců František Straka - 9 měsíců Vítězslav Lavička - 5 měsíců |
Foto: ČTK
