Představitelé sdružení Evropské profesionální fotbalové ligy (EPFL) na svém zasedání v Amsterodamu vyjádřili obavy z toho, že nejbohatší kluby směřují k uzavřené Superlize a evropskému klubovému fotbalu hrozí třístupňová struktura. Chtějí na toto téma co nejdříve jednat s novým předsedou UEFA, který vzejde v příštím týdnu z volebního souboje mezi Slovincem Aleksandrem Čeferinem a Nizozemcem Michaelem van Praagem.
Sdružení zastupuje čtyřiadvacet evropských profesionálních soutěží. Česká liga, která získala samostatnost teprve letos, zatím jeho členem není. Skupina má být jakousi protiváhou Evropské klubové asociace (ECA), v níž mají hlavní slovo nejbohatší evropské kluby a jež se snaží v UEFA prosadit změny v jejich prospěch.
Takovým krokem je například nedávné rozhodnutí UEFA garantovat od roku 2018 čtyřem nejlepším zemím podle koeficientu automaticky čtyři místa v Lize mistrů. Podle současného pořadí tento bonus připadne Anglii, Německu, Španělsku a Itálii. Zbytek Evropy si rozdělí zbývajících šestnáct míst. Podle EPFL toto rozhodnutí nebylo konzultováno s národními ligami a povede jen k prohloubení propasti mezi nejbohatšími kluby a těmi ostatními.
Třístupňový systém? Superliga, regionální soutěže a ligy jednotlivých zemí
Předseda EPFL Lars-Christer Olsson očekává, že elitní kluby budou prostřednictvím ECA usilovat o další posun směrem k jakési Superlize. "Vidím riziko, že se pokusí zavést třístupňový systém v Evropě," citovala Olssona média. Ten by tvořila uzavřená Superliga, regionální soutěže jako balkánská nebo skandinávská liga pro kluby ze zemí, pro něž v Superlize nebude místo, a ligy jednotlivých zemí.
Nejhorší scénář Olsson spatřuje v tom, že by se tyto nadnárodní soutěže hrály o víkendech a přímo tak konkurovaly národním ligám. Televizní přenosy z těchto zápasů slibují výrazně vyšší příjmy z mimoevropských zemí. UEFA se zatím tomuto tlaku brání, s výjimkou sobotního finále Ligy mistrů jsou hrací dny Ligy mistrů i Evropské ligy mimo víkend.
