Fotbalový svátek
Červenobílé derby. Příběh dne, kdy slávisté létali v oblacích

Svátek českého fotbalu má po třech letech opět červenobílé šampiony. Slavia vyhrála tradiční souboj o krále Prahy. Spartu porazila 1:0. Na pozadí nedělní bitvy se v Edenu odehrávaly příběhy velké bojovnosti, nadšení, radosti, ale také zklamání a křivdy. Podívejte se do zákulisí 284. derby pražský "S".

"Jsem zvědavý na tu fanzonu. Co to vlastně bude?" ptám se kamaráda slávisty. "Pár stánků," odpoví lakonicky a bez zájmu.

Jako by přesně vystihl nejistotu sešívané obce. Noví majitelé chtěli ukázat, že to se Slavií myslí vážně a že mají velké plány. S příchodem novináře Tomáše Syrovátky do klubu začaly schůzky s fanoušky, z nichž vzešel celý program derby. Fanzona, koncerty, stánky, doprovodné soutěže. Čtrnáct dní příprav nyní dospělo k vrcholu. Ale nikdo neví, co od toho vlastně čekat. Přijde dost lidí? Nebude to trapné?

Zhruba v půl jedenácté moderátor pomalu vítá první příchozí. Stánky s občerstvením a suvenýry už fungují, lidé se pomalu a trochu nedůvěřivě schází. Více jich do prostoru před vršovickým nákupním centrem zavítá až s prvním hudebním hostem. Na připravenou stage přichází raper Dekret. Vesměs mladí slávisté poprvé projevují jisté nadšení, ale paradoxně největší aplaus dostává až další v pořadí - legendární Josef Bican. Vzpomínkovému videu na nejlepšího střelce klubu tleská celé prostranství.

V ten okamžik už chybí jen něco teplého, co by člověka v chladném počasí zahřálo. Studené nápoje vám nepomůžou, byť jsou sebechutnější.

Dvě křivdy

"Soutěžíme o lístky na derby," vyhlásí moderátor a přizve pět přítomných k soutěži v nožičkách. Většina z aktérů hry dá jednu dvě a odchází. Až poslední kluk jich dá jedenáct. Jenže protože hraje fotbal závodně, musí soupeře překonat hlavičkami. Zvládne čtyři, potřebuje pět. Lístky jsou fuč.

Chlapec odchází směrem k rodičům. V jeho tváři je vidět zklamání, pocit křivdy a neférového jednání.

"Měli jsme kopat penaltu. Ten zápas by pak vypadal úplně jinak," říká záložník Sparty Bořek Dočkal. Vypadá přesně jako onen zmíněný kluk ze soutěže.

Také on cítí křivdu. V páté minutě sparťané zaútočili a v pokutovém území zasáhl domácí obránce Jablonský míč rukou. Slávistům v ten okamžik zatrne. Sparťané začnou spílat rozhodčímu, že jasnou penaltu neodpískal.

To už je většina z lidí, kteří postávali ve fanzoně, na stadionu. Derby provází vyhrocená a bouřlivá atmosféra. Klid není ani ve VIP sektoru. Premiér Bohuslav Sobotka se zdraví s čínskou velvyslankyní a majitelem Slavie Jiřím Šimáněm. Andrej Babiš fotí fotku na twitter. "Fandím Slavii," napíše.

Když vypadne míč, padne choreo

Celkem téměř osmnáct tisíc lidí sleduje rozháraný zápas. Sparťané se snaží kombinovat, ale slávisté jejich hru dokáží bořit. "Nesmíme je nechat hrát," klade jim na srdce trenér Dušan Uhrin.

Daří se a sešívaní mají i šance. Škoda je blízko sedmému gólu v sezoně. Přehodí brankáře Bičíka, míč klopýtá do branky. Jenže moc pomalu, obránci ho stačí vykopnout.

Pak ale Sparta přeci jen Slavii sevře. Pět minut ji má na lopatě. Domácí se zuby nehty brání před vlastním vápnem, ale nedokáží míč dostat dál než k půli hřiště. Fanoušci zahání nervozitu chorály a chorey.

Jedno střídá druhé. Kartonky vytvářející nápis "DERBY" následuje Bart Simpson. Místo něj zas přijde muž s plynovou maskou dýchající jen pro Slavii. Až ten zmizí dřív než má. To, když se za vápnem napřáhne Zmrhal a jeho na první pohled neškodná střela vyklouzne Bičíkovi z rukavic.

Nešťastný brankář sleduje, jak balon skáče směrem k bráně. Cítí zmar. Nemůže dělat nic, jen koukat. Naopak slávisté propuknou v jásot. Je to, jak když se rozsvěcí semafor na křižovatce. Míč vypadl - oranžová - připravte se. Poslední skok do sítě - zelená - slavte!

"Tohle je něco speciálního. První gól proti Spartě," jásá Zmrhal. Naopak zklamaný Bičík zahání smutek. "Ještě máme poločas," říká si.

Severní tribuna, tradiční slávistický kotel, drží tempo i během přestávky. Tak velká euforie v Edenu dlouho nebyla. Stadion šumí. Co bude dál? Vedení už fanoušci zažili několikrát a sešívaní nakonec vždy odpadli a náskok ztratili.

Jak sparťané pomohli Slavii

"Pokračujeme stále stejně. Nesmíme je nechat hrát," opakují si v poločase slávisté.

"Musíme bojovat s větším nasazením," burcují sami sebe naopak sparťané.

Pomoci jim má dvojice změn. Místo Hybše, jenž chyboval při gólové situaci, jde na hřiště Brabec. K Lafatovi do útoku přibyl Fatai. Právě při jeho střele zatrne slávistům nejvíc. Prázdnou bránu však netrefí, zasáhne tyč.

Šance mají i domácí. Jednou je ale zastaví ofsajd, podruhé hostující chuligáni, kteří zasypávají hráče kelímky, petardami a vším dalším, co zrovna mají po ruce. "Je to nepříjemné," přiznává Zmrhal.

Jenže paradoxně právě řádění sparťanů přijde Slavii vhod. Rozhodčí kvůli nim přerušuje zápas. Hra se kouskuje. Takový Levan Kenia ještě nedávno nezvládal odehrát celý zápas, nyní má šanci si odpočinout. "Ale zase se to pak natáhne," oponuje Uhrin.

To ovšem už není tak důležité. Červenobílí nastavení zvládnou. Ještě jim zatrne po Frýdkově centru, ale Brabec v kritickém okamžiku promáchne. Tribuna Sever létá v oblacích. "Derby je naše! Derby je naše! Slávisti, derby je náááááše!," prozpěvuje. Po třech letech čekání má konečně pravdu. Tohle derby bylo skutečně jejich.