Českým fotbalem otřásá další skandál. Bývalý rozhodčí Libor Kovařík pro deník Sport popsal praktiky, které používá druhý místopředseda Fotbalové asociace Roman Berbr k upevnění moci nad rozhodčími. Jenže sudí Kovařík byl roky součástí celého soukolí, o němž se vědělo, že čistotou a dobrými mravy zrovna neoplývá. A tak je na místě klást si otázku, o co tady vlastně jde.
"Současný český fotbal - tři slova vyvolávající snad jen samé negativní asociace, asociace prostředí, kde se uplácí, kde se nehraje fér, kde vládne jeden muž a kde se případně zastrašuje."
Charakteristika tuzemské kopané zní strašně, pomalu až apokalypticky. Jenže pokud byste si mysleli, že ta slova pronesl pod tíhou okolností nějaký odvážlivec v pondělí odpoledne, mýlili byste se.
Berbrovy hlasy
Jsou totiž více než dva roky stará. Přesně touto dlouhou větou začínal moderátor Martin Veselovský 6. června 2013 speciál pořadu Dvacet minut Radiožurnálu k volbě předsedy Fotbalové asociace (FAČR). Té volbě, jíž předcházely "zářezy" klubů, které podpořily Peltovu sokyni Markétu Haindlovou. Té volbě, po níž deník Sport přišel s výzvou Dejme fotbalovým kmotrům červenou namířenou především proti Romanu Berbrovi.
O bývalém pracovníkovi StB a někdejším rozhodčím Berbrovi kolují už léta informace, že je faktickým vládcem českého fotbalu. "On má podporu české komory, která dosahuje 100 % a v té chvíli já potřebuji jeho hlasy na zvolení a i Markéta (Haindlová, pozn. red.) to zná, že také potřebovala jeho hlasy při minulých volbách za Ivana Haška," přiznal tehdy v Českém rozhlase Pelta.
A vzápětí dodal: "V podstatě je to tak, že jeho záběr v české komoře a jeho vliv je natolik velký, až je to nebezpečné. Kdyby na valné hromadě řekl, že mě česká komora nepodpoří, tak nezískám většinu. Tak to bylo i při minulých volbách, kdy jsem tu podporu neměl a v prvním kole jsem prohrál s Jindrou Rajchlem v české komoře a ve druhém kole jsem prohrál s Tomášem Paclíkem."
Šokující novinka
O Berbrově vlivu se tedy ví minimálně dva roky. Ve skutečnosti ještě mnohem déle. Hlasy s ním spřízněných delegátů potřeboval ke zvolení bývalý předseda FAČR Ivan Hašek a jeho lidé i Miroslav Pelta. Stejně tak dlouho se ví, že Roman Berbr není zrovna mírumilovný chlapík, jenž by s okolím zacházel v rukavičkách. A nějakou dobu už také kolují spekulace o tom, že skrze svoji manželku, předsedkyni komise rozhodčích Dagmar Damkovou, ovlivňuje práci českých sudích.
Nyní s tím deník Sport a bývalý rozhodčí Libor Kovařík přicházejí jako s "šokující novinkou". V pondělním interview ale kromě několika konkrétních příkladů, které situaci dokreslují, nepřináší nic zásadně nového.
Ano, můžete namítnout, že Kovařík konečně posunul celou věc z úrovně spekulací do reálné roviny. Jenže to už přeci udělal svým přiznáním Pelta. A vyjádřili se i jiní. "Stojí za tím Berbr. Chce vždycky ukázat tu největší moc, kterou má. Pro mě to je nepochopitelné vůči celému fotbalovému hnutí a je to nehorázná ostuda," komentoval před dvěma lety pro Sport výše zmíněnou předvolební aféru předseda Malše-Roudné, jednoho z poškozených klubů, Libor Šolc.
Rok a půl v bahně žil, mlčel
Sudí Kovařík byl navíc dlouhá léta členem celého systému. Sám říká, že Bebrovy praktiky definitivně prokoukl až v březnu minulého roku. Od té doby uvažoval o skončení kariéry. Rozhoupal se až letos. Poté, co dostal distanc za školáckou chybu v utkání Sparty s Baníkem, kde působil jako čtvrtý rozhodčí, a které se i jeho vinnou hrálo šest minut bez rohových praporků. Předtím rok a půl mlčel o tom, co se děje, ačkoli byl o nekalostech a "bahně", v němž se český fotbal zmítá, přesvědčený.
Není to zvláštní? Není zvláštní, že se Kovařík rozmluvil právě nyní, kdy vrcholí jednání o podobě samostatné ligy a uspořádání vztahů a kompetencí mezi FAČR a Ligovou fotbalovou asociací (LFA), tedy organizací, jež by měla samostatnou soutěž spravovat?
Na závěr připomeňme základní fakta. Roman Berbr je největším odpůrcem myšlenky autonomní české ligy. Boj za osamostatnění vede předseda LFA Dušan Svoboda, jenž je zároveň viceprezidentem pražské Sparty. Majitelem Sparty je Daniel Křetínský, který shodou okolností vlastní i vydavatelství Czech News Center, pod nějž spadá například deník Sport, ve kterém inkriminovaný rozhovor vyšel.
Je tedy na místě se ptát: Jde o odvážné gesto hrdiny, který vytáhl do boje proti diktátorským praktikám bývalého estébáka, nebo o předem promyšlený kalkul, jenž má pomoci jedné zájmové skupině?
