Česká lvíčata na evropském šampionátu vypadla už před branami semifinále a polským pořadatelům to může být hodně líto. Právě fanoušci z Čech dokázali na stadionech vykouzlit vynikající atmosféru. Město Tychy zaplavilo červenomodrobílé šílenství, které vrcholilo v průběhu jednotlivých zápasů - fotbaloví příznivci fandili ostošest, hlasitě skandovali, tleskali a vytvořili svým oblíbencům parádní prostředí. To si pochvalovali i samotní hráči. Ti sice na medaili nedosáhli, kdyby se metály udílely za fanoušky, vybojovali by zcela určitě zlato.
Fotbaloví příznivci připravili českým mládežnickým reprezentantům do jednadvaceti let úžasné chvíle už před dvěma lety, kdy se evropský šampionát konal v Čechách. A v sousedním Polsku se neztratili ani letos. Ba právě naopak. Hráčům se lvíčkem na prsou vytvořili takřka domácí prostředí. Do Tych vyrazili jak samostatně po vlastní ose, tak s fotbalovými zájezdy, v párech i menších či větších skupinách.
A na stadionech byli pořádně vidět i slyšet. Pestré dresy v národních barvách, vlajky, šály a další fanouškovské propriety nemohly chybět. Při zaznění české hymny při zahájení jednotlivých duelů v ochozech burácela její slova, v hrací době různé pokřiky a povzbuzování.
Skvělou atmosféru ocenili i samotní hráči. Obránce Stefan Simič mluvil o krásných vzpomínkách, které si on i jeho spoluhráči uchovají. Právě i díky výborné kulise. Čeští reprezentanti nezapomněli poděkovat ani prostřednictvím sociálních sítí.
A možná opravdu bylo za co. Díky fotbalovým příznivcům totiž Češi dokázali až do posledních chvil bojovat o postup. Stadion, který je hnal za vítězstvím, měl opravdu velkou sílu. Ohlasy na vstřelené góly byly neskutečné. Nechybělo ani tradiční pyro.
Fotbal navíc opět stmeloval. Do Polska vyrazily celé autobusy z různých měst a koutů republiky. A i když si nemohli užít medailovou tečku, odvezli si stejně jako čeští hráči řadu nezapomenutelných vzpomínek.
