Opouští poslední tým ligy, aby se pral o šanci v kádru ligového lídra. Velký zimní veletoč poznamená kariéru fotbalového brankáře Tomáše Vaclíka, který v lednovém přestupním termínu zamíří z Viktorie Žižkov do pražské Sparty. Ostravský rodák se prý výzvy, konkurence a boje o post jedničky v elitním klubu nebojí. Vaclík ale ví, že vstupuje do jiného světa.
"Skok z Žižkova do Sparty je opravdu obrovský," řekl dvaadvacetiletý brankář při setkání s novináři na startu zimní přípravy sparťanských fotbalistů.
Vaclík úterý dopoledne už na pražském Strahově s novými parťáky absolvoval i první trénink. Poslední náležitosti přestupu mají být dotaženy v nejbližší době a Vaclík se Spartě upíše na 4,5 roku. "Je to dlouhá doba, můžu tady být do nějakých sedmadvaceti let. Udělám všechno pro to, abych tady zůstal a všichni se mnou byli spokojení," uvedl Vaclík.
Za sebou má dost úspěchů v juniorských reprezentačních výběrech. Získal bronzové medaile na evropských šampionátech hráčů do 19 a 21 let, zahrál si na světovém šampionátu dvacítek. V březnu dostal i premiérovou pozvánku do reprezentace.
Teď bude hrát o šanci ve Spartě, kde jsou další čtyři gólmani: podzimní jednička Milan Švenger, Daniel Zítka, Luboš Kamenár a Lukáš Zich. "Jsem připravený se prát. Nikdy jsem to v žádném klubu neměl jednoduché a dané. Máme měsíc a půl na to, aby se ukázalo, kdo půjde do branky," prohlásil Vaclík.
Nizozemské zklamání přebolelo
Když se v létě chystal na svoji premiéru v nejvyšší soutěži, absolutně prý nepomyslel na to, že by už v zimě mohl zamířit z Viktorie do Sparty. Poslední Žižkov s Vaclíkem v brance sice inkasoval druhý největší počet branek v soutěži, ale na talentovaného brankáře se i tak většinou hrnula chvála.
Sám však ani nedoufal ve velký zimní přestup. "Nenapadlo mě, že bych se během podzimu mohl dostat až do Sparty. Když liga začínala, Sparta mi připadala strašně vzdálená," popisoval Vaclík.
Přesunem na Letnou také definitivně zaplašil vzpomínky na hektické léto, kdy už byl jednou nohou v nizozemském De Graafschapu. Jenže po prohlídce, kdy lékaři Vaclíkovi diagnostikovali banální vadu na srdci, z přestupu sešlo. "Byl jsem z toho špatný tak dva týdny, pak jsem na to nemyslel. Upínal jsem se k lize," vzpomínal Vaclík.
O jeho přestupu do Sparty se mluvilo už od prosince, až teď je celá věc definitivní. I Vaclík je rád, že jsou spekulace u konce. "Po jednáních s De Graafschapem jsem už byl poučený, takže jsem ani moc neplánoval, co bude. Nechával jsem všechno na mé agentuře, byl jsem doma a čekal, jak to dopadne. Všichni kolem se ptali, jak to se Spartou je, mně spíš bylo nepříjemné, že jsem ani nevěděl, co na to pořád říkat," uvedl Vaclík s úsměvem.
Tátu opouštějí pivaři
Byť pochází z Ostravy, kde je Sparta nenáviděným rivalem, svým transferem na Letnou prý celé rodině udělal velkou radost. "Brácha je sparťan odmalička, takže je nadšený. Prý se sem přestěhuje. Od těch nejbližších mám jen pozitivní reakce. Jen někteří kamarádi prý říkali mému tátovi, že ho už nevezmou na pivo," popisoval s úsměvem Vaclík.
Teď se těší spolupráci s dalším Ostravákem Pavlem Srníčkem, bývalým reprezentantem a novým trenérem brankářů ve Spartě. "Už jsem s ním spolupracoval jednou v létě, když jsem měl přestoupit do Baníku. Tréninky s ním mě hodně bavily a posunuly dál," řekl Vaclík.
"Vím, že ve Spartě se budu muset učit spoustu nových věcí, které po mně trenéři budou chtít. Pan Hřebík (generální sportovní manažer) mi říkal, že ode mě bude chtít víc konstruktivní rozehrávky. Pozice brankáře ve Spartě je složitá i v tom, že v zápase nemá třeba tolik práce jako v menším klubu, ale ve dvou třech situacích během utkání nesmí zaváhat," porovnával Vaclík.
Na angažmá na Žižkově, kde strávil rok a půl, prý bude vzpomínat rád. Byť řešil mnohokrát i jiné než fotbalové starosti, když jemu a spoluhráčům chodila nepravidelně výplata a Vaclík má podle svých slov ve Viktorii poměrně velké pohledávky. "Zatím jsem v kariéře nějak nezažil, aby mně výplata chodila pravidelně. Snad to teď bude jiné. Ve Viktorce prý kluci už nějaké peníze zpětně dostali, takže snad se to bude týkat i mě," doufal Vaclík.
