Útočník Teplic Tomáš Jun prožíval na Spartě hodně emotivní utkání. Jako hráč slavil na Letné pět mistrovských titulů. V pondělí večer se však převlékal v kabině hostů a své bývalé působiště opouštěl mezi poraženými.
Junův příběh by vydal na román. Po nepodařeném tureckém angažmá se bývalý hráč Sparty a reprezentace pokouší vzkřísit svoji kariéru v Teplicích, kam v zimě přišel na hostování. Pokud na severu Čech uspěje, Teplice ho z Turecka vykoupí na přestup. Po trefě proti Mostu však přišel gólový pust, ale ten hodně souvisí se špatnou hrou celého týmu v jarní části ligy.
| ČTĚTE TAKÉ: |
Sparťané dali Teplicím jedinou branku. Stačilo to
Sparta porazila Teplice. Slavia už vede jen o dva body
|
Ve Spartě jste zažil hodně zápasů proti soupeřům, kterým se tu nedařilo. Teď jste byl poprvé na druhé straně. Jaký jste měl z té výměny rolí pocit?
Už jsem nad tím přemýšlel před zápasem, že se poprvé vžiju do situace, kdy budu na druhé straně. Musím říct, že těm klukům, co tu proti Spartě nastupují, nezávidím. Už vím, jak se tu cítí. Je znát, že Sparta je vyspělý tým, který se nebojí hrát kombinační fotbal. To teď chybí nám.
Jak hodnotíte svůj návrat na Letnou?
Prohráli jsme 1:0, ale horší pro nás je, jaké vysvědčení si odvážíme za útočnou fázi. Dopředu jsme nehráli dobře, nevytvořili jsme si pořádnou šanci. V útoku jsme běhali bez balonu od ničeho k ničemu.
Teplice upadly na jaře do herní krize. Další zápas je za týden. Jak z toho ven?
Těžko říct. Zvednout jsme se chtěli už po debaklu v Liberci, ale doma s Brnem se nám to nepodařilo. Sice jsme si v první půli vytvořili tlak, ale nakonec jsme stejně prohráli. A teď na Spartě do třetice prohra. Pro nás bude zlomový příští zápas doma se Zlínem. Ten musíme vyhrát za každou cenu a položit se do toho jako v prvním zápase jara proti Mostu. Tam to také nebylo ideální, ale zlomili jsme to bojovností. Ke mně pak propadl šťastný odraz a já dal zatím svůj jediný gól.
Můžete už po čtyřech zápasech hodnotit vaše hostování v Teplicích?
Hodnotím ho kladně, protože konečně hraju. Šel jsem do Teplic, abych odehrál co nejvíc minut a co nejvíc zápasů. To se zatím daří. I když výsledky a výkony nejsou ideální, protože do ideálu má daleko i celá hra týmu. Ještě však zbývá deset zápasů. Doufám, že budu nastupovat dál a zvedneme se i jako tým, zejména směrem dopředu. Musíme začít dávat branky a já k tomu chci přispět.
Jak moc si na hřišti uvědomujete, že bojujete za vykoupení z Turecka?
Určitě si to uvědomuji, ale je to trochu nadsazené téma. Smlouvu tam mám ještě na dva roky a těžko říct, co se bude v létě dít. Určitě se snažím hrát nejlépe, jak můžu. Dávám do toho všechno. A v létě se uvidí, jaký fotbalový osud mě potká dál.
Jak reaguje na současné výkony Teplic trenér Rada? Stále hodně křičí? Je známý jako impulzivní kouč.
Určitě také křičí, zvlášť při chybách jako teď proti Spartě, kdy má hráč určeného protihráče na hlídání při standardách, a přesto padne gól. To ho dokáže vytočit. Jinak co se týče naší špatné hry dopředu, tam už ani nekřičí. Jsme zkrátka ve srabu. Snažili jsme se spíš dělat nějaké pohovory, rozebírat to u videa, ale zlepšení se bohužel zatím nedostavilo. Je to pořád stejné, bojíme se hrát.
Říkáte svým spoluhráčům, jaké potřebujete dostávat míče? Sbírat ze vzduchu dlouhé centry zády k brance a hrát většinu času bez balonu asi nebude správná cesta...
Myslím si, že profesionální hráč první ligy ví, jaké balony by měl dávat. Samozřejmě se o tom neustále bavíme. V kabině, na tréninku nebo po něm, když zajdeme na kafe. Ale do hry se nám to zatím nedaří přenést.
Foto: Robert Sedmík
