První krok bývá důležitý. Nikoliv zásadní, ale důležitý. Pro Spartu a Slavii měla úvodní ligová šlépěj jasný význam - podala zprávu o herním rozpoložení. Oba celky již za devět dní čeká (pokud Sparta vyřadí Tiraspol) dost možná nejzásadnější událost sezony. Třetí předkolo Ligy mistrů, boj o miliony.
Ani jeden z tuzemských kandidátů na Champions League neuchvátil. Přítomní pozorovatelé "předkolových" soupeřů, tedy Fiorentiny a Panathinaikosu, si často mohli poznamenávat do notýsků podobné zápisky, jako třeba „první poločas bída" nebo "souhra v ofenzivě vázne". A všechno pak mohli zakončit například takhle: „Objevovaly se náznaky, ale přiznejme si - v komplexu nemusíme mít strach. Vůbec."
ČTĚTE TAKÉ: Sparta měla štěstí a porazila Boleslav
Nepovedený start mistra: Slavia prohrála v Liberci
Ač vstoupili oba rivalové do sezony výsledkově odlišně, sparťanskou a slávistickou hru poznamenávala logická nerozehranost, jež se projevovala především v úvodních poločasech. Sparta tlačila Boleslav tak trochu z povinnosti, přičemž nenabídla žádné pořádné ofenzivní manévry. Vždy je zničily nepřesná nahrávka, centr, střela...
A Slavia? Jako by si mustr sparťanské nešikovnosti jen zkopírovala do svého kdysi líbivého systému. Liberec rovněž chvílemi přehrávala, ale stejně jako v případě rudých soků docházelo k mnoha nedorozuměním. Slávisté navíc propadli pasivitě a ještě do půle dostali branku.
Zlepšení mírné, nikoliv markantní
Druhé poločasy na Letné a v Liberci byly z pohledu pražských celků o něco lepší. Ale ne o moc, to je nutné zdůraznit. Sparťané aplikovali svou tradiční buldočí vůli a „nějak ten balon dostali do sítě". Střela obránce Michala Kadlece byla pěkná a šikovná.
Červenobílí zase poslali Dušana Šventa z útoku do zálohy, slovenský rychlík hru okamžitě rozhýbal a občas ve spolupráci s kolegy připomněl své nejlepší časy. A nejlepší časy Slavie. Úžasně připravil vyrovnávací branku pro Tomáše Necida.
A tady se příběh o rudo-červenobílém podobenství výsledkově rozchází. Zatímco letenští vedení udrželi, přičemž přežili obrovské šance Boleslavi (pomohla jim tyč či brankář Kozáčik), slávisté v Liberci k bodovému zisku nedošli. Střelec vítězného libereckého gólu Petr Papoušek využil jednu z mála šancí, navíc jeho přímý kop podcenil gólman Vaniak, což sám po zápase přiznal.
Zpět k podobnostem ve výkonech nejbohatších českých celků. Oběma chybělo sebevědomí. Lépe řečeno - více sebevědomí. Hráči často neměli na výběr ofenzivní varianty, protože se prostě neobjevovaly. Na hřišti se pravidelně neprolínaly všechny řady, tak jak by tomu v moderním fotbale mělo být.
Tempo obou zápasů nebylo strhující, jen občas se povedla krátká intermezza, v nichž hra příjemně plynula, bavila. Utkání jinak měla spíš urputný charakter. Fotbalové umění se objevovalo sporadicky, v krátkých záblescích.
A ještě jeden obrovský problém trápí Spartu i Slavii - vytváření a zakončování gólových příležitostí. Sparta jich měla až příliš málo na to, že hrála doma, Slavia o něco víc, ale nedokázala je využít.
Outsidery v předkole? Oprávněně
Shrnuto: první zpráva o stavech tuzemských kandidátů pro Champions League není pozitivní. Je třeba dodat, je to zpráva nejasná, ztrácející se v šedivé mlze nerozehranosti. Ještě stále zbývá přes týden času na dohnání mnoha vad a chyb. Avšak výkony, které pražské celky předvedly, by byly pro Fiorentinu a Panathinaikos snadnou překážkou v cestě za vytouženými miliony.
O něco lépe je na tom teď Sparta. Má tři body, porazila silnou Boleslav a diváci jí nakonec zatleskali. I když nebylo moc za co.
To slávisté dost možná podvědomě cítí jakousi křivdu za sporný první inkasovaný gól, navíc chtěli kopat i penaltu.
Je jedno, jestli ji cítí oprávněně, či ne, ale pocit nespravedlnosti v každém případě hlodá. Bylo to vidět i na trenérovi Jarolímovi. A každý takový malý červíček je nepříjemný, hlavně v těchto chvílích. Ve chvílích, kdy se blíží 3. předkolo Ligy mistrů.
Devět dní před jeho startem vysílají pražské celky do Řecka a Itálie první poselství: outsidery v bojích s Fiorentinou i Panathinaikosem jsme asi oprávněně.
Ale zatím byl učiněn jen úvodní ligový krok. Důležitý, ale nikoliv zásadní. Z outsidera se může během devadesáti minut stát šampion. Fotbal je krásný v tom, jak moc je proměnlivý. Hraje se totiž s kulatým míčem.
Foto: ČTK
