Seděl na lavičce. A vedle něj bodyguardi. To je asi dokonalá momentka toho, jak vypadala premiéra nového slávistického trenéra Františka Straky. Rudý srdcař dorazil s obrovskými chlápky navlečenými do bomberů i na tiskovou konferenci. Tvářili se zle. A Straka smutně. Jeho tým prohrál na Žižkově 0:1, hrál mizerně.
Byl to jeden z nejpodivnějších zápasů historie české ligy. Se všemi specifiky (bodyguardi na lavičce). A Straka? V atmosféře plné nenávisti vlastních fanoušků byl očividně zaskočený. Kdepak ten skákající blázen, co většinou na lavičce naběhá víc než hráči. Jen málokdy vstal. Jen občas gestikuloval. Byl decentní. Impulsivní Straka? Spíše zmoklá Slepice. "Bodyguardi mi nedovolovali odbíhat. Nesměl jsem moc vystupovat z lavičky, jak jsem zvyklý. Ale i z ní jsem mohl koučovat," řekl na tiskovce Straka, klidný, tichý muž s lesknoucíma se očima.
Mimochodem, pod okny žižkovského tiskového střediska ještě pár minut předtím, než dorazil, skandovaly desítky slávistických fanoušků: Straka ven, Straka ven…
Motivátor na p…
Vraťme se o dva roky zpět. Jaro 2009. Slávisté hrají na Žižkově, kde vzápětí oslavují svůj druhý mistrovský titul. Je to krásné. Fanoušci se radují, jsou hrdí na mistry. Na dlouhodobé vládce českého fotbalu. Dlouhodobé (smích). Střih. Podzim 2011. Slávističtí fanoušci, jejichž tým se pohybuje v ligovém suterénu, jsou oblečení do pohřební černé barvy a vytvářejí nepřátelskou atmosféru novému rudému muži na lavičce. "Straka ven!", "Motivátor na p…", "Strako, táhni na Spartu!" skandují po celý zápas, který navíc tým hraje velmi špatně.
Je to až hrůzná proměna. Od doby, kdy byl Žižkov svědkem červenobílé radosti, za pouhé dva roky, napsala Slavia tragikomický příběh plný zvratů a emocí, který snad umí stvořit jen ona sama…
Napřed ji mafiánské vedení nechalo málem zkrachovat, pak se přes podivné transakce dostala až k Aleši Řebíčkovi, jenž ve stylu ruského oligarchy "kdo je víc" nominoval na lavičku rudého "motivátora Straku". Motivátora na p…, jak by dodali slávističtí fanoušci.
Dostal i Řebíček
Jejich zášť je obrovská. Ač byly nenávistné transparenty zakázané, stejně je sešívaní pověsili na žižkovský plot: Franz schieb ab! Straka je škodná. Straka, Řebíček do rakve. Klubismus není na prodej. Straka, Platil, táhněte - ničíte naše hodnoty.
A nápisy pak fandové doplňovali nekonečnými pokřiky, vyzývajícími k odchodu nenáviděného sparťana. To doprovázeli i nadávkami na adresu ředitele klubu Platila. Aleše Řebíčka, jenž za svoje "ministerské" peníze Straku najal, nechali na pokoji. Asi jen dvakrát mu vzkázali, že "je hovado".
"Nechci se k tomu vyjadřovat… Já chci prostě pracovat. Zažil jsem toho hodně a bylo to husté. Ale věřte mi, že ten tým zvednu," pravil tiše Straka, jenž v průběhu týdne našel nenávistnými vzkazy počmáraný svůj vlastní dům i vesnici.
Kalivoda, olé!
Slávisté mu nic nedarovali ani při zápase. "Nehraje se v tom nejlépe. Sice jsem se snažil soustředit se na hru, ale té situace je mi líto," smutnil po zápase slávistický útočník Jan Blažek. "My stojíme za naším trenérem. A chceme se připravit na další zápas. Můžu k tomu všemu jen říct, že Slavii černá nesluší," zamířil směrem k tmavému publiku.
Fotbalisté pak nešli za trest svým fandům tradičně poděkovat. "Domluvili jsme se jako tým. Moc nás nepodporovali, rozhodli jsme se tam nejít. Možná by byla situace jiná, kdybychom vyhráli," vysvětloval Blažek. Jediný, kdo tak netradičně seděl před slávistickým kotlem, byl žižkovský David Kalivoda. Sám. Tleskal a dlouho se klaněl fanouškům, kteří ho milují. Co na tom, že dal Slavii gól… Červenobílý srdcař se při něm neradoval. A slávisté moc dobře vědí proč. "Jsem odchovanec, byl jsem tam dlouhá léta, mám tenhle klub v srdci. Tyhle fanoušky mám rád. Zasloužili si, abych jim šel poděkovat."
Blažka fanoušci naštvali. "Promiňte, ale když dostaneme gól a oni oslavují Kalivodu… Co k tomu říct. To je prostě…" hledal slova, ale nenašel.
Červenobílý dav má prostě svoje vlastní pravidla. David Kalivoda v nich vždy bude frajer a František Straka nepřítel.
