Jestli mají v Edenu stále problémy s penězi na výplaty, útočník Zbyněk Pospěch by si klidně mohl říct o jinou formu odměny. Svoji novou hvězdu by totiž měli ve Slavii platit zlatem. Ve druhém zápase v červenobílém dresu znovu vstřelil první gól zápasu a nasměroval tým k vítězství. Muž, jenž měl ještě před rokem prázdné konto a jeho kariéra byla zpackaná, pomáhá Slavii na cestě z temna.
Pospěch prožívá zvláštní období. Fotbalové probuzení jde ruku v ruce se zatím neúspěšnou právní bitvou. Za nezaplacení smluvní pokuty 100 tisíc eur mu disciplinární komise zastavila činnost a Brno mu následně před rokem vypovědělo smlouvu. Pospěch věří, že neprávem. A po svém bývalém klubu chce ušlý plat. Svazová arbitráž, na kterou se obrátil, mu však nedala za pravdu.
Útočníka Slavie verdikt hodně rozezlil, a jak sám přiznal, dalo mu práci se koncentrovat na zápas s Teplicemi. Zloba ale nakonec možná přispěla k dalšímu dobrému výkonu. Pospěch se trefil i ve druhém zápase za Slavii, kde po více než roce bez zápasů prožívá nečekané fotbalové vysvobození.
Druhý zápas ve Slavii, a zase gól! Tenhle příběh je silný, jak ho prožíváte?
Cítím se samozřejmě moc dobře a věřím, že ostatní kluci taky. Máme v kabině opravdu výbornou náladu. V Liberci bylo vidět, jak to ze všech spadlo. Cítili jsme, že tu euforii můžeme přenést i do zápasu s Teplicemi, a to se povedlo.
Trenér Michal Petrouš říkal, že Slavie ve vás našla koncového útočníka do vápna, kterého tolik potřebovala. To zní dobře, ne?
Kluci na mě teď asi začnou spoléhat, ale nejsem tu jenom já. Ukazujeme, že máme sílu dopředu jako celý tým.
Ale proti Teplicím, stejně jako v Liberci, jste otevíral skóre stejným důrazem a tahem do branky...
Tušil jsem, že by to tam takhle přede mě mohlo spadnout. Karol Kisel to skvěle nacentroval, což podpořil ještě důrazem Štěpán Koreš. Věřil jsem, že to ke mě ještě může posunout hlavou. S tím jsem do toho šel a ono to tak i dopadlo.
Před dvěma dny jste se dozvěděl, že arbitráž zamítla vaše odvolání ve sporu s Brnem. Jak se vám myslelo na zápas s Teplicemi?
Stalo se to v pátek, tedy jen dva dny předem. Nemám se k tomu vůbec vyjadřovat, nechávám to celé na panu Kubíčkovi (bývalý ředitel Olomouce, pozn. red.), který se o mě v tomhle stará. My tu pravdu máme a půjdeme s tím až k mezinárodní sportovní arbitráži. Ale abych se přiznal, byl jsem hodně nasr..., když to takhle mám říct. Před zápasem to nebylo nic moc.
Podařilo se vám to nakonec hodit za hlavu?
Přemýšlel jsem o tom. Trenér mi ještě den před zápasem volal. Ujistil jsem ho, že budu připravený. Možná mi to i pomohlo, protože jsem chtěl vyhrát aspoň na hřišti.
Dáváte góly, které nejsou ledajaké. Byly to úvodní branky zápasů, po kterých jste se vždy jako tým uklidnili. Uvědomujete si, jak začínáte být pro současnou Slavii platný?
Jasně. Góly na 1:0 jsou důležitější, než na 4:1 nebo 5:1. Kluci už si mě za to v dobrém dobírali. Atmosféra v kabině je skvělá a po dnešku bude ještě lepší.
Jaké je to vyhrát na Slavii před vlastními fanoušky? Výhra v Liberci jich přilákala skoro sedm tisíc ...
Chtěli jsme hlavně už konečně vyhrát doma. Už je to hodně dlouho, co tu kluci vyhráli. Říkali jsme si, že už to takhle nejde dál, aby si sem všichni jezdili pro body. Chceme, aby tu ze Slavie šel zase strach.
