Je předčasné dělat závěry po dvou kolech, ale nasvědčují tomu, že síla Sparty ohromná. Tým hraje hezký ofenzivní fotbal, nedělní zápas s Jabloncem (výhra 2:1) ukázal, že česká liga může bavit. Že Sparta může bavit. "Jediné, co můžu týmu vytknout, je produktivita," konstatoval trenér Martin Hašek.
Je to velký rozdíl. Komparace Sparty z minulé sezony a Sparty, která zatím bortí jednoho soupeře za druhým v sezoně nové, je téměř nemožná – ač v ní hrají v podstatě pořád titíž hráči.
Se Sarajevem, Budějovicemi i naposledy s Jabloncem se objevily v rudé hře nové líbivé prvky – rychlé kombinační roztáhnutí do stran, útočení ve vysokém počtu hráčů, individuální odvaha, občasná "hra naslepo", která přinesla Spartě (mimo jiné) i oba góly proti Jablonci.
Nedělní zápas dvou silných týmů Česka obecně prezentoval fotbal, na který stojí za to zajít. Sparta sice kontrolovala zápas, nedala spoustu šancí, ale Jablonec nebojácně vyrážel do protiútoků, měl příležitosti. Fanoušek se bavil tím, čemu se říká "fotbal"... a najednou tu byl poločas. Nezíval, nepočítal minuty v dlouhých chvílích ničeho.
V rudém dresu se vrátil z fotbalového záhrobí veterán Libor Sionko, ale svůj prostor hlavně konečně našel prokletý básník Marek Matějovský. Zklidnil se, dře, tvoří, baví (například exkluzivní patička do úniku Juharovi), svoje nejlepší období zatím prožívá i Kamil Vacek. A hlavně – v útoku nadále, snad ještě patrněji vládne muž z tanku, Leo Kweuke. Král, jenž může zlomit střelecký rekord ligy. Jen těžko si představit, že by jeho gólovou exhibici mělo něco zastavit (jen zranění či zimní přestup).
"S výkonem s Jabloncem můžeme být spokojeni. Jediné, čím jsem byl zklamaný, byla produktivita. Měli jsme přidat třetí gól," říká i Martin Hašek. Měl pravdu. Sparta si z obrany soupeře mnohokrát udělala puzzle – tak moc jí rozebrala. Šance nedala. Nevadilo to, zaslouženě vyhrála.
Zatímco Plzeň ztěžka dýchá a boj na dvou frontách, s prioritou v Lize mistrů, zapříčinil i její nedělní klokaní klopýtnutí (s Bohemians prohra 1:2), Sparta vypadá konsolidovaně a zatraceně silně. Najednou je zábavná, ofenzivní. Pevná obrana (která navíc už není tak úplně pevná) již není základem, tak jako v minulé sezoně marnosti a ošklivosti.
Cesta k návratu do pozice nejsilnějšího českého klubu je načrtnutá, ale zatím jen lehce, nepatrnými čarami, které jsou však velice dobrou prvoinstancí úspěchu.
| PROMĚNY SPARTY |
|
Skvělá střední záloha. Marek Matějovský zatím výtečně diriguje hru, podporovaný Kamilem Vackem, jenž si konečně troufne jít individuálně jeden na jednoho, být drzý. A vychází mu to. Aktivní křídla. Libor Sionko byl v minulé sezoně stínem Libora Sionka, teď vypadá velice dobře. A na druhé straně je Martin Juhar, občas splašený, ale rychlý a přímočarý, rovněž kvalitní. Z obrany nevycházet! Defenzivní jistotu přebil útok. Sparta sice není vzadu tak jistá, ale je to vlastně dobře, jelikož hraje víc dopředu, s více hráči. Pravidelně se jich na útočení podílí minimálně šest. Natěšení z vyhlídek. K současným výkonům se fanoušci ještě mohou těšit na velice zajímavé hráče, kteří by se měli v blízké době dostat blízko základní sestavě – hlavně Petera Grajciara a Ladislava Krejčího. |
