Slávistický brankář Martin Vaniak má jasný plán: být fotbalovým důchodcem. To je jeho priorita. Třískání o zem nechá mladším. „Už nemám zapotřebí něco někomu dokazovat," říká s nadhledem devětatřicetiletý sympaťák.
Je to asi jeho poslední zimní příprava. „Dělám to pro sebe, proč ne. Mám rád ten pocit po výkonu." Ale dostává úlevy. „Kluci běhají okruh čtyřikrát, já dvakrát. To je jasné, já jsem starej pes, oni mladé hvězdy," říká, když zouvá běžky. Před chvílí při jednom ze sjezdů spadl.
ČTĚTE TAKÉ: Jarolímovi se stačí dívat. A plánuje "zahraniční posilu"
Docela nepříjemné, ne? Válet se v tomhle mrazu...
Docela jo. (směje se) To víte, chybí mi technika. Proto ty pády. Ale svůj cíl jsem splnil. Trať jsem si dal.
Dříve jste preferoval spinning, proč na stará kolena volíte běžky?
Tak ona je příroda pro ty starší lidi příjemnější. Stihnete se i kochat. (směje se)
Vážně?
No... První kolo jsem se kochal. To druhé už jsem hrozně dýchal.
Jsou tyhle vaše útrapy posledními ve vaší profesionální kariéře?
Nevím. Ale asi ano. Podívejte se, mně bude na podzim čtyřicet. Už nemusím nikomu nic dokazovat. Teď jsme tu čtyři brankáři. Takže ani nouze o lidi není. Po sezoně mi ve Slavii končí smlouva. Vyvíjí se to jasným směrem.
A kdyby Slavia nabídla prodloužení...?
Tak ho samozřejmě přijmu. Ale jen formou tou, že budu třeba dělat trojku, pomáhat mladším, můžu se třeba zapojit do trénování mládeže... To by bylo ideální. Určitě nebudu pokračovat jako jednička nebo dvojka. Ono už teď jsem tady jakýsi koordinátor.
To je docela hezké slovo - koordinátor...
Mám prostě rád partu, miluju různé soutěže na trénincích, mám rád, když můžu spoluhráče psychicky týrat. To mě pořád ještě baví.
Foto: Robert Sedmík
