Siegl: Odpovědnost za <span>krizi ve Spartě</span> má i Chovanec

Jako dárek k Vánocům dostal od milované Sparty výpověď. Nedávný letenský střelec a do teď trenérský asistent Horst Siegl ho vydýchával těžce. V rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ se svěřil nejen se svými pocity, ale i s tím, co soudí o situaci, ve které se teď Sparta nachází.

Už vás vyhazov ze Sparty přebolel?
Nevím, jestli přebolel... Samozřejmě to byly nepříjemné dny. Na druhou stranu mi pomohly Vánoce s rodinou. I díky tomu jsem to lépe překonal a teď už jenom čekám, že se to začne otáčet k lepšímu.

Psalo se, že jste se o vyhazovu dozvěděl na Štědrý den. Jak to tedy bylo?
Když skončila sezona, odjel jsem za Ivanem Haškem do Dubaje nějak strávit ten nepříjemný podzim, který se ve Spartě odehrával. Navíc jsme poslední ligový zápas s Kladnem vyhráli, tak jsem věřil, že bude všechno v pořádku.
Pak jsem však zhruba od 15. prosince dostával signály, že se může něco stát. Média čekala na jména hráčů, kteří Spartu opustí. Nakonec jsem to byl já. 22. prosince mi volal finanční ředitel pan Hlavica, abych se druhý den dostavil na Spartu. To už jsem tušil, co přijde. Když jsem dorazil, výpověď jsem opravdu dostal, ale nepodepsal jsem ji. Chtěl jsem se nejdřív s někým poradit, protože jsem měl platnou smlouvu. A hlavně jsem to nechtěl řešit před Štědrým dnem s tím, že se po Vánocích sejdeme znovu a všechno doladíme. S tím jsem odešel. Jenže druhý den přijel domů kurýr s výpovědí.

Asi nic příjemného...
Hlavně jsem čekal, že se to dozvím od pana Křetínského (šéf Sparty - pozn. red.) či prezidenta Chovance z očí do očí. Ne od člověka, který je na Spartě tři měsíce a má ze všech nejmenší problém mi to říct. Po tom, co jsem pro Spartu udělal, ať třeba jako hráč, jsem čekal, že ten konec bude upřímnější a férovější.

To je ve Spartě běžná praxe, že si lidi zve na kobereček finanční ředitel?

Máte pro sebe nějaké vysvětlení, co se vůči vám za ten měsíc ve Spartě změnilo?
Především mi nezbývá nic jiného než to akceptovat. Oni se takhle rozhodli a mají na to právo. S Pepou Chovancem jsem však dlouho hrál, tak jsem si to představoval trošku v jiné debatě. Teď jsem někde četl, že jsou s novým trenérem Martinem Haškem na jedné vlně. Tak my jsme asi nebyli (pousměje se). Ale určitě kvůli tomu nebulím.

Nedoufal jste v koutku duše, že vedení nabídne post hlavního trenéra vám?
Ne že bych vyloženě doufal. Spíš dřív, když na jaře skončil Michal Bílek a mužstvo na poslední zápas převzal znovu Pepa Chovanec, mě to trošku mrzelo. V takových případech dostanou často aspoň na chvíli šanci asistenti. Navíc jsem už u mužstva nějakou dobu byl. I Chovanec nebo Ivan Hašek šli trénovat rovnou ze hřiště a já se teď dozvídám, že jsem nezkušený, že nemám praxi a podobně. Já mám vždy ty nejvyšší cíle. Ať dřív jako hráč nebo teď jako trenér. Uvidíme, co bude dál.

Nemyslíte, že je za současnou situaci Sparty zodpovědný hodně také právě Chovanec?
V tomhle se ho musím trochu zastat. Jako prezident byl postaven na správném místě. Trenérům do výběru hráčů a členů realizačního týmu moc nemluvil. I když (přemýšlí) ... byl u všech příchodů, a proto svůj díl odpovědnosti nese. Teď to samozřejmě bude jiné. Mluví se o praktikování anglického modelu ve Spartě. Když teď dělá šéfa, který všechno zastřešuje, bude on tou nejodpovědnější osobou. A jakou má odpovědnost za současnou situaci, to je spíš otázka na pana Křetínského.

Tomu se hodně vyčítá, že fotbalu nerozumí...
Pan Křetínský je však do fotbalu hodně zapálený. Pořád se ho snaží učit, ale až tak mu samozřejmě nerozumí. Proto tam má Chovance, který by měl být jeho pravou rukou. Ale do jejich vzájemné spolupráce nevidím a ani ji nechci hodnotit.

Myslíte si, že vašemu setrvání ve Spartě zabránilo i angažování Martina Haška? Jaký spolu vlastně máte vztah?
S Martinem Haškem jsem chvilku hrál, dělali jsme spolu i trenérskou školu. Já s ním mám normální vztahy. Ale on sám říkal, že chce tým, se kterým si vyjde lidsky. I já sám mám blíž k jiným lidem než třeba on. Takhle to možná vzniklo, že měl nějaký požadavek, abych u toho ... (zarazí se). Ale k tomu se můžu těžko vyjadřovat, když nejsem v centru dění.

Jaký je rozdíl mezi Spartou, za kterou jste hrál vy, a tou současnou, která se topí v dlouhodobé krizi?
Tehdy všechno šlapalo. Jako hráči jsme k sobě měli hodně blízko. I ten trojúhelník, vedení - trenér - hráči, fungoval na úrovni. V lize jsme kralovali a v Evropě jsme se měřili s Barcelonou nebo Marseille, tedy s nejlepšími mužstvy. Nemyslím si, že by současná Sparta měla zase o tolik horší hráče. Jenže za těch patnáct let od naší doby nastal v týmu ohromný koloběh. My jsme spolu hráli aspoň dvě tři sezony pohromadě. Dnes je to začarovaný kruh. Hráči ve Spartě nemají čas na sehrání, kolikrát se tu jen narychlo otočí. To samé trenéři. Než dostanou prostor pro uskutečnění svojí vize, už zase musí pryč.

Ale vždyť ve Spartě jsou hráči, kteří v ní působí několik let. Kisel, Matušovič, Blažek, dnes už i Řepka... Proč se soudržná parta nevytvořila okolo nich?
(Úsměv) ... Ale v tom týmu musí být především člověk, který tu partu tmelí, který se stará o její chod. Když jsem přišel už jako trenér, tak mi tahle role byla přisuzována. Jako hráč jsem to dělal a každý to ví, ale jako trenér už jsem byl na druhé straně. Tohle na sebe musí vzít někdo z fotbalistů, ale například Jarda Blažek nebo Tomáš Řepka na to nemají vlohy. Nebo to prostě nechtějí dělat. To uměl Pavel Horváth. Jenže ve Spartě jsou i hráči, kteří ani nemusejí hrát a jsou stejně spokojení. To mě hodně mrzí. Nemají vůli se dostat do základní sestavy nebo do reprezentace. Prostě si nekladou ty nejvyšší cíle.

Nesouvisí s tím taky platová politika Sparty? Například konkurenční Slavia má systém odměn postavený hlavně na velmi zajímavých bonusech. Její hráči si přijdou na zajímavé peníze až za úspěchy, za to, že jsou v základní sestavě. Nemají zdaleka tak vysoké a na české poměry nadhodnocené základní platy jako ve Spartě.
To je pravda. Fotbalisté by měli být placeni především za výkony. Za získané tituly, za působení v Lize mistrů. Na tohle určitě dojde i ve Spartě. Hráči se asi budou muset uskromnit. Ale tohle je otázka spíš pro vedení a lidi, kteří s hráči ty vysoké smlouvy podepisovali. Trenéři to neovlivní.

Proč krize ve Spartě dlouhodobě odnášejí vyhazovem trenéři a ne hráči?
Pepa Chovanec po podzimu hrozil odchody hráčů, ale já si myslím, že to tak horké nebude. Většiny hráčů bude těžké se zbavit a navíc svou kvalitu mají. Jen je potřeba to skloubit dohromady. A ty odchody trenérů... Mrzí mě to. Působil jsem s Michalem Bílkem i Vítězslavem Lavičkou a myslím si, že oba byli ideální trenéři pro Spartu a měli dostat větší prostor.

Ztěžovala jim práci i negativní atmosféra v kabině, o které se toho hodně namluvilo i napsalo?
To si nemyslím. Za těmi trenéry hráči spíš stáli. Jejich odchody byl víc způsobeny tím, že za nimi déle nestálo vedení. V kabině problém nebyl.

Ani s Tomášem Řepkou?
Tomáš by mohl být velikou ozdobou ligy, ale ty jeho excesy mu na image nepřidaly. On toho pak vždycky hrozně lituje, kolikrát jsme se o tom spolu bavili. Jako fotbalistu ho mám hrozně rád, stále mohl být v reprezentaci. Jenže takhle hazarduje se svým jménem, přitom obránců, jako je on, moc po trávnících neběhá.

Tou otázkou jsem měl na mysli spíš jeho vliv v kabině. Mluvilo se hodně o jeho negativním přístupu a kritice metod trenéra Lavičky...
To já musím popřít, že by na někoho řval nebo tak něco. Ale zkrátka měl na jiné věci jiný názor, třeba na mentální trénink. Takové věci však mají zůstat v kabině a je zajímavé, že se to vyneslo ven. Někdo o tom asi musel někde vyprávět... Ale že by byl Tomáš vyloženě negativní vůči kabině, to se říct nedá. On zkrátka není takový typ, že by to tmelil. I on to sám tvrdí. V tomhle směru mu těžko něco vyčítat. Na to tam je třeba Patrik Berger, Jarda Blažek či Míra Matušovič a další starší hráči, kterých tam je dost.

Ale shodneme se na tom, že Řepka by si tohle v cizině nedovolil...
Tak to určitě. Proto se i Tomášovi divím, že když si prošel angažmá v Itálii či Anglii, že nezůstane víc nad věcí. Že si víc neváží  práce trenérů, hráčů a dalších členů realizačního týmu.

Co mladí hráči? Proč se ve Spartě dlouhodobě neprosazují? Slavia na ně vsadila a náramně jí to vyšlo...
Ono se pořád říká mladí. Jenže Kúdelovi a dalším je už dvacet, dvaadvacet. My v té době měli za Spartu odkopány spousty zápasů v lize. Oni už zas tak mladí fotbalově nejsou a kvůli věku se nedají pořád omlouvat. Jako mladého vyloženě beru jen šestnáctiletého Václava Kadlece. Ten má velkou budoucnost. Je i správně „voprsklej", má čuch na góly a nebojí se nikoho. Určitě má ve Spartě velkou perspektivu. A k té Slavii... Určitě měli v poslední době mladíky lepší, ta poslední mládežnická generace se jim povedla víc. Ale v tréninkovém centru Sparty na Strahově pracují dobře a někdo z mladých se v áčku určitě brzy objeví.

Vidíte nějaký zlomový moment, kdy to se Spartou začalo jít z kopce?
Mohu posuzovat jen tu dobu, po kterou jsem byl asistent. Když jsme utvořili trenérský tandem s Bílkem, bylo to v době, kdy se Spartě nedařilo. Další sezonu jsme vyhráli ligu i pohár. Za rok jsme na to měli našlápnuto znovu. Jenže šanci na titul jsme ztratili částečně i vinou zbytečného vyloučení Tomáše Řepky při zápasu s Brnem a následnou prohrou s Ostravou. Pokud bychom znovu vyhráli double, trenér Bílek mohl zůstat třeba další rok. To byl možná ten zlomový moment.

Nezaspala Sparta také trochu dobu, ukolébána tím, že měla doma dlouhá léta neotřesitelné postavení?
Každý rád poukazuje na to, jak se to ve Spartě dělá špatně. Jak nefunguje výběr hráčů a podobně. Ale tak úplně pravda to není. Jenže na vytipované hráče už často nejde dosáhnout. Raději odejdou co nejdřív do zahraničí rovnou ze svých mateřských klubů. Už je málo takových, co si řeknou: Ano, já chci hrát za Spartu. Dřív se chodilo ven jedině přes Spartu. Dnes už asi pro ně Sparta není, co bývala.

Foto: Robert Zlatohlávek