2011 ve vršovickém klubu
Slavia horší než za bolševika: Řebíčkova a Strakova odysea

2011, nejtěžší rok v historii fotbalové Slavie Praha. Ani bolševické perzekuce, při nichž byl klubu násilně změněn název či "armádně" rozebrán kádr, nezanechaly na vršovickém klubu takové trauma, jako letošní události. Teď je lépe. I když - skutečně?

Aleš Řebíček je slávistický zachránce. Postava kontroverzního exministra je symbolická směrem k celé Slavii. Od porevolučních dob měla za sebou jen skutečně málo průhledných a čistých majitelů. Ten nedávný, legendami z podsvětí ověnčený Petr Sisák, ji málem zničil. Klub zachránily až peníze ministerstva dopravy, které si Řebíček prostřednictvím státních zakázek nenápadně ulil do "své" firmy Viamont. Naštěstí pro Slavii se v Česku nemusí dokazovat původ peněz…

Dlužíme všem

Ale popořadě. Rok 2011 nachytal slávistické fanoušky ve fázi naprosté rezignace na svůj vlastní klub. A nejen fanoušky. Ale i hráče a další zaměstnance. Od zadluženého klubu nedostávali od konce roku 2010 (až do května 2011) výplaty. Slavia měla závazky až ve výši 200 milionů korun - 110 dlužila bývalému majiteli, britské investiční společnosti ENIC, další desítky milionů pak zaměstnancům, ale třeba i agentům.

Zloba věřitelů byla neúnosná. Základní otázka zněla: Dostane Slavia, klub téměř před krachem, prvoligovou licenci na sezonu 2011/2012? Nakonec dostala. I díky přičinění tehdejšího předsedy fotbalového svazu Ivana Haška. Slávističtí funkcionáři slíbili, že finanční strasti budou brzy vyřešeny. Jenže čas plynul. "Musel jsem si půjčovat peníze od rodičů, strašné ponížení," řekl TÝDNU jeden z tehdejších zaměstnanců klubu.

Natland zachránce

Krach zachránila až firma Natland. Investiční společnost zaplatila dluhy, vyčistila klub a následně jej přeprodala již zmiňovanému Řebíčkovi. O slově "kontroverzní" už pak netřeba v případě exministra mluvit, tato charakteristika ke Slavii prostě patří. Aleš Řebíček si navíc vzal do klubu i svého bratra Adama, kterému stále hrozí pětileté vězení za vydírání v době, kdy byl kriminalistou v Teplicích.

Řebíčkové za svoje krátké angažmá proti sobě rychle popudili slávistické fanoušky. Místo aby "klidným" jednáním napravovali svůj status, angažovali po třech měsících svého šéfování na místo trenéra Františka Straku - kovaného sparťana. Ten musel mít při prvním zápase na Žižkově vlastní ochranku, fanoušci mu pomalovali dům. A dodnes slýchá z tribun, aby "táhl na Spartu".

Ze Slavie je průměrný prvoligový klub a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo v blízké době změnit. Ale - je alespoň stabilizovaná. Krach nehrozí. "Do tří let chci zase hrát o titul," slibuje však Řebíček. Mimochodem - o jeho "profesionalitě" a "férovosti" vypovídá i skutečnost, že prakticky od doby, kdy angažoval Straku, vyjednává o angažmá s plzeňským trenérem Pavlem Vrbou.

Slavia bude vždycky svá.