Za Chovancovy éry se s ním ve Spartě nepočítalo. I proto strávil podzim na hostování v Teplicích. Pro Hřebíka však může být Chorvat Andrej Kerič jedním z klíčových hráčů. K jeho dobrému výkonu v generálce s Banskou Bystricí (2:1) přispěl i fakt, že nenastoupil v záloze, nýbrž v útoku, kde to má nejradši.
Byl jedním z příjemných překvapení pondělního podvečera na Letné. Chorvatský útočník Andrej Kerič se v ligové generálce připomněl výkonem, který naposledy předváděl při svém angažmá v Liberci. Byl aktivní, sprintoval, nabízel se, připsal si přihrávku na druhý gól Matějovského a po faulu na něj kopala Sparta penaltu. Kerič tak doufá, že základní sestava Sparty ho nemine.
Nastoupil jste v základní sestavě. Věříte, že se v ní objevíte i v sobotním zápase proti Slovácku?
Věřím. Kdybych nevěřil, tak bych tu nebyl. Do zápasu ale zbývá ještě pět dní, stát se může cokoliv.
Hrál jste útoku s Leem Kweukem, jak vám to sedělo?
Mně všeobecně vyhovuje hra, když mám vedle sebe vysokého, urostlého hráče, který víc chodí do soubojů a mně zůstává prostor kolem, kde si můžu nabíhat. Myslím, že nám to spolu může na jaře fungovat.
Dříve jste ve Spartě nastupoval na pravé záloze, nyní v útoku. Kde vám to vyhovuje víc?
Já osobně se cítím líp v útoku. Pravou zálohu můžu hrát, hrával jsem ji, ale není to ten post, na kterém můžu ukázat to nejlepší, co ve mně je.
Ze zálohy vás podporuje hlavně Marek Matějovský, jak je pro vás důležitý?
Naše hra je na něm závislá. Marek je mozkem našeho týmu. Když hraje dobře, tak se daří i ostatním. Když má svůj den, můžeme porazit každého. Pomáhá nám hlavně jeho zkušenost, technika a balony za obranu, které umí dát perfektně. Je náš nejlepší hráč.
Jak se liší hra nové Hřebíkovy Sparty od té, kterou tým předváděl na podzim?
Liší se hlavně v tom, že jsme posunuli obranný blok o nějakých dvacet, pětadvacet metrů dopředu. Trenéři chtějí, aby byla obranná čtyřka o dost výš. Myslím, že v přípravě jsme si s tím poradili dobře a získávali jsme míče na půlce soupeře. To se nám dařilo i dneska. V první půli jsme sice soupeři dovolili nějaké šance, ale ve druhé už jsme je nepustili za půlku.
Zmínil jste výkonnostní rozdíl mezi oběma poločasy. Čím to bylo?
V první půli jsme se asi pořád ještě rozdýchávali z toho tepla po návratu ze Španělska. Trénovali jsme jen v neděli, pak jsme hned měli zápas. Je to rozdíl. Ve Španělsku bylo nějakých osmnáct, dvacet stupňů a tady minus dvanáct. Mluvili jsme o tom i v kabině. Všichni se cítili v druhém poločase lépe. Do začátku ligy ale máme ještě čas, abychom si na mráz zvykli.
