Michal Petrouš, trenér pražské Slavie, v poslední době o fotbale moc nemluví. Výhra 2:0 nad Slováckem to nezměnila. Slavia hraje zápas o přežití jinde než na fotbalovém trávníku. Nemá na výplaty, žije v nejistotě. "Je to zvláštní pocit. Ale bojkotovat něco kvůli tomu, že tři měsíce neberu plat? To ne," říká Petrouš.
Edenem pluje strach o budoucnost klubu. Jak moc je cítit ta nejistota v kabině?
Spíš tu funguje soudržnost. Kvůli fanouškům, kvůli klubu. Před klukama smekám, na hřišti se chovají jako profesionálové. Jde tu o peníze a všichni máme strach o budoucnost. Nikdo neví, jestli klub bude dále pokračovat. Ale pořád věříme, že zvítězí zdravý rozum a že se najde nějaký investor, který nám pomůže.
Někteří hráči přiznali, že se kvůli zastavení výplat uvažovalo o bojkotu utkání se Slováckem. Je to pravda?
Náznaky byly. Ale jen jsme se o tom bavili. Nedosáhlo to vážnějších rozměrů. Takové řešení by nám nepomohlo, nebylo by to konstruktivní. Věřím, že k tomu nedojde ani v budoucnu.
Existuje nějaká hranice, při jejímž překročení by bojkot nastal?
Já budu pokračovat, dokavaď budu moci. Teď je krize, musíme se s ní vypořádat. Rozhodně nemíním bojkotovat zápasy či tréninky. Kdyby to skončilo, tak se to zavře, no. Teď o tom nepřemýšlím. Do hráčů pořád hustíme, že to bude dobré. Že se řešení najde.
Z čeho tak soudíte - že se řešení najde?
Nevím. Prostě věřím.
Pramení ta víra i z osoby ředitele klubu Miroslava Platila, za kterým pevně stojí celá kabina?
Ano. On je tím, kdo tady dává věci do pohybu.
Pokud se situace do týdne nevyřeší, Platil rezignuje. Bylo by to zatemnění slávistické budoucnosti?
Samozřejmě. Díky němu to tady ještě žije.
