Ústavní soud (ÚS) po více než tříletém zkoumání odmítl stížnosti aktérů korupční kauzy kolem uherskohradišťského fotbalového klubu 1. FC Synot, dnešního prvoligového Slovácka. Uložené podmínky a peněžité tresty tak definitivně platí. Soud jedním usnesením odmítl stížnosti pěti z deseti odsouzených. Konkrétně šlo o bývalého majitele klubu Iva Valentu a sudí Václava Zejdu, Bohuslava Krátkého, Eduarda Cichého a Jaromíra Hlaváče. ČTK to dnes zjistila z databáze Ústavního soudu.
V kauze stanulo před soudem sedm bývalých sudích a tři funkcionáři. Dostali podmíněné tresty od tří do deseti měsíců a museli zaplatit 50 tisíc až 350 tisíc korun. Většině soudy také zakázaly činnost ve fotbale. Nejpřísnější podmíněný trest, deset měsíců vězení s odkladem na 2,5 roku, si vyslechl Zejda. Nejvíce peněz musel zaplatit Valenta.
Případ je mediálně známý. Korupci se podařilo prokázat především díky odposlechům. Zazněly v nich výrazy jako "ryby", "kapříci", "poprašek" či "dotace na výhru", které podle soudů kamuflovaly korupci.
Právě zákonnost, věrohodnost a vypovídací hodnotu telefonních záznamů obžalovaní před soudy všech stupňů zpochybňovali, své výhrady pak zopakovali i v ústavních stížnostech. Podle ÚS jsou ale záznamy z odposlechů obsáhlé a výmluvné a soudy je hodnotily podrobně a objektivně.
Další výhrady směřovaly proti závěru, že korupce ve fotbale souvisela s "věcí obecného zájmu", což je znak skutkové podstaty úplatkářství. Podle Ústavního soudu jsou ale vrcholné fotbalové soutěže již pro svou vysokou sledovanost natolik významným kulturním a ekonomickým fenoménem, že jejich spravedlivý a čestný průběh musí být vnímán jako věc obecného zájmu.
"Ze skutkových okolností případu je dostatečně zřejmé, že stěžovatelé si byli sociálně škodlivého a kriminálního charakteru svého počínání dobře vědomi, což ilustruje i poměrně vysoká míra utajení, používání kódovaného jazyka při sjednávání úplatků," stojí v usnesení senátu se zpravodajem Janem Musilem.
Kroměřížský okresní soud se případem údajného ovlivnění několika utkání první fotbalové ligy ze sezony 2003/04 zabýval od dubna 2005. První rozsudek vynesl v lednu 2006. Tehdy soudce Karel Rašín uložil deseti obžalovaným peněžité tresty od 50 tisíc do 300 tisíc korun, doplněné většinou zákazy činnosti ve fotbale. Krajský soud, k němuž se odvolali všichni obžalovaní i státní zástupce, ale případ vrátil do Kroměříže.
Okresní soud kauzu znovu projednával od června 2006. Většinu důkazů musel provést znovu. Poté padlo nové rozhodnutí s podmíněnými tresty vězení a peněžitými tresty, které v roce 2008 potvrdila zlínská pobočka brněnského krajského soudu a po ní také Nejvyšší soud. Od roku 2009 ležely stížnosti pěti aktérů případu u Ústavního soudu.
