Ještě na podzim nastupoval Stanislav Vlček za Slavii s kapitánskou páskou. Přestože v klubu strávil pouze polovinu sezony, jeho sedm ligových branek nikdo z bývalých spoluhráčů do konce ligy nepřekonal.
ČTĚTE TAKÉ: Medaile za titul už mají i exslávisté Vlček a Švec
V pondělí tak Vlček převzal na novém stadionu v Edenu poprávu zlatou medaili pro mistra ligy. Po zimním přestupu do Anderlechtu pak pomohl svému novému klubu ke druhému místu v lize a postupu do předkola Ligy mistrů. Navíc s bruselským klubem získal Belgický pohár, a může tak slavit dva triumfy v obou klubech, kde v letošní sezoně působil.
Byl jste zklamán, že jste nemohl být osobně přítomen oslavám titulu?
Nedalo se nic dělat, hráli jsme finále Belgického poháru, ale všechno jsem sledoval přes internet. Fakt jsem si to užíval. Přiznám se, že jsem měl několikrát slzy v očích. Byl jsem s klukama u toho, i když fakticky daleko.
Víte, že fanoušci při oslavě skandovali vaše jméno?
To jsem nezaznamenal, ale moji rodiče byli na stadionu a večer mi to volali. Opět jsem byl naměkko. Chtěl bych ještě jednou všem věrným fanouškům touto cestou poděkovat, že na mě nezapomněli.
Sledoval jste v Belgii pozorně závěr české ligy?
To si pište. Společně s Danem Zítkou i Honzou Polákem jsme byli nervózní, o Slavii a Spartě se mnou mluvil i trenér Vercauteren. Dan říká, že mu mám přivézt také medaili, protože za ty nervy se mnou si ji zaslouží.
Existuje možnost, že se Anderlecht setká se Slavií v předkole Ligy mistrů. Přál byste si to?
Proboha jen to ne. Já bych to uvítal, kdybychom se setkali v základní skupině a oba měli jistý postup dál. Pak ano, ale v předkole ani za nic. Nedovedu si to vůbec představit, tak mě nestrašte!
Nebylo vám líto, že jste v zimě přestoupil do Anderlechtu? Ani na okamžik jste nezauvažoval dohrát dobře rozjetou sezonu ve Slavii a potom přestoupit?
To víte, že mi chvilkami srdce říkalo, dohraj to tady, ale já si nemohl vybírat. V tomto případě nešlo čekat. Anderlecht mě chtěl okamžitě, nemohl jsem váhat. Navíc já jsem v Belgii navýsost spokojen. Podařilo se mi dostat se do základního kádru, vstřelil jsem i nějakou tu branku. Vím, že jsem udělal dobře.
Získali jste Belgický pohár, jaká byla v Anderlechtu odezva?
Obrovská, v klubu slaví sté výročí založení a toto byla třešnička na dortu. V Belgii se pohár hodně cení, na stadionu bylo přes 50 tisíc diváků, atmosféra úžasná. Když jsem v televizi viděl ty dva tisíce lidí na Strahově, bylo mi smutno. V klubu panuje spokojenost i s druhým místem v soutěži. Vždyť po podzimu ztrácel Anderlecht na Bruggy třináct bodů a nakonec je předstihl. Tam to považují za malý zázrak.
Před námi je evropský šampionát, jak se těšíte? Víte, že jste se Svěrkošem jediní útočníci, kteří v poslední době střílí branky?
Těším se moc, a pokud jde o útočníky, hodně rozhoduje, v jakém mužstvu hrajete. Nám se na jaře dařilo jako týmu, a to se hraje jinak než třeba Honzovi Kollerovi v Norimberku, kde šli od porážky k porážce. Já věřím, že se to změní a že budou kluci zase v pohodě.
V této sezoně jdete od úspěchu k úspěchu. Zklamalo vás vůbec něco?
Opravdu to byl podařený rok, navíc se mi vyhýbala zranění. Musím to zaklepat. Mrzí mne však, že sestoupila Bohemka. Především pro ty její skvělé fanoušky je to škoda. Po vítězství v Mostě jsem už začal doufat.
Zkusil jste už s míčem trávník na novém stadinu?
Ne. Přijel jsem v šest ráno, ale kdyby tady někdo hrál, tak mě neudržíte (směje se a ukazuje rukou z tribuny na hrací plochu). Ale vážně, času bude po Euru dost, trenér nám slíbil tři neděle dovolené, tak něco zorganizuji. Zatím jsme však o tom nemluvili.
Foto: ČTK / archvív
