Horváthovo hajlování směřuje před soud

Pokuta 200 tisíc korun nemusí být tím jediným, čím záložník Sparty Pavel Horváth zaplatí za své čtrnáct dní staré hajlování při duelu Sparty na Žižkově. Na fotbalistu podal trestní oznámení člen vedení nacionalistické Národní strany.

Horváth byl už potrestán disciplinární komisí ČMFS pokutou 200 tisíc korun za znevážení dobrého jména fotbalu, tím jeho kauza ale neskončila a zřejmě bude projednávána i u civilního soudu. Na hráče Sparty totiž podal dle vyjádření na serveru narodni-strana.cz trestní oznámení člen Zemské rady Národní strany. Informaci jako první zveřejnil server idnes.cz

ČTĚTE TAKÉ: Horváth: Omlouvám se, nechtěl jsem nikoho urazit

"Přejeme si, aby bylo vše řádně prošetřeno a pokud bude P.H. (Pavel Horváth, pozn. red.) shledán vinným, pak jako každý neonacista zaslouží nemalý trest ... Kdyby nedošlo k souzení a odsouzení fotbalisty, pak by se jednalo o precedentní postup, který by musel být vztažen na všechny mladíky, kteří kdy kde hajlovali či 'skoro hajlovali' a byli trestním příkazem či po absolvování řádného soudu odsouzeni. Měl by je čekat pouze peněžitý trest od zaměstnavatele ve výši 1/3 jejich měsíčních platů," stojí mimo jiné v prohlášení Národní strany.

Policie se dosud případem nezabývala právě s odůvodněním, že na Horvátha nikdo nepodal trestní oznámení. Citujme opět Národní stranu: "Nikdo většinou nepodává trestní oznámení na demonstrující "extremisty", a přesto policie mnohdy zahajuje šetření z vlastní vůle! Všichni jsme si rovni před zákonem? Není někdo rovnější?"

Dodejme, že policie musí jednat vždy, i když existuje jen pouhé podezření ze spáchání trestného činu. Horváthovo gesto směrem ke sparťanským fanouškům navíc bylo soudním znalcem Miroslavem Marešem v posudku vyžádaným disciplinární komisí jasně označeno za nacistický pozdrav s tím, že "v kontextu celé události Horváthovo chování za extremismus označit nelze".

Národní strana je ministerstvem vnitra považována za extremistickou. Do povědomí veřejnosti vešla poprvé při demonstracích proti památníku v Letech, kde stál během druhé světové války integrační tábor pro romské obyvatelstvo.

Foto: ČTK