Železná Sparta postupně rezaví,
chybí jí srdcaři rudého pohlaví.
Morálka Sparty zoufale naříká
jak močák prostatického staříka.
Sparta se sudími karetně toká,
šlape si na vlastní kuří oka.
Sebemrskačství je týmové hobby,
hráči jsou vtělením vzájemné zloby.
Nalíčená Sparta skrývá pod make-upem bradavice,
ta Paroubkova je proti nim luxusní krasavice.
Hoheneder trénuje se slzami na krajíčku,
zírá jak kuřátko, když mu slon dupne na hlavičku.
Pamič má ze svých spoluhráčů depky,
ve snech vidí obludy s hlavou Řepky.
"Je náš stoper vůbec lidský tvor?
Nebo klon ještěra z třetihor?"
Řepka vodkou zapíjí svoje trapasy,
Kladrubský s Brabcem baští klobásy.
Pak není divu, že přichází trýzeň,
když na Letnou zavítá farma Sparty - Plzeň.
Mazáci hrají si na hrdiny,
nikdo se netěší do Žiliny.
Budou hrát i v druhém zápase roku
bez myšlenky, bez nápadu, bez útoku?
Chovanec opět drátuje sestavu
a s tváří kamennou volá do davu:
"Ať je problémů sebevíc,
my jsme Sparta a kdo je víc."
Snad chodí v obleku z kůže hrocha,
vodí své loutky Haška, Jindru, Kmocha.
Zato Křetínský dělá mrtvého brouka,
na tu kalamitu jen z křesílka kouká.
Řekne Chovanec (kvůli všem těm nesnázím):
"Zavřete oči, sparťané, odcházím?"
Foto: ČTK
