Italští politikové jsou po tragické páteční události na Sicílii odhodláni přitvrdit boj s fotbalovými výtržníky a skoncovat s násilím na stadionech i za cenu toho, že se fotbal na Apeninském poloostrově bude hrát bez diváků. Anebo se nebude hrát vůbec. Světové agentury však připomínají, že účastníci schůzky v Římě budou muset pečlivě zvažovat i ekonomické dopady chystaných zákazů. Fotbal je totiž v Itálii fenoménem, v němž se podle agentury Reuters točí ročně šest miliard eur, tedy 170 miliard korun.
O tom všem se bude diskutovat na dnešní schůzce v úřadu premiéra v Římě. Vedle představitelů italského fotbalu se jí zúčastní i ministr vnitra Giuliano Amato a ministryně sportu Giovanna Melandriová. Schůzka byla svolána poté, co při pátečním řádění chuligánů při sicilském derby v Catanii zahynul policista a více než 70 lidí bylo zraněno.
Mrtvý policista je podle agentury Reuters třináctou obětí v italském ligovém fotbale od roku 1962. Dosud poslední případ byl z roku 1995, kdy byl před utkáním s AC Milán ubodán fanoušek FC Janov.
Osmatřicetiletý Filippo Raciti měl dnes v Catanii pohřeb. Rozloučit se s ním přišly tisíce lidí a nad rakví s italskou vlajkou ho na poslední cestě vyprovázely potleskem. Na pohřbu byli i oba ministři a hned po něm spěchali do Říma na schůzku o budoucnosti italského fotbalu.
Podle italských médií se bude jednat především o zákazu zájezdů organizovaných skupin na hřiště soupeře a omezení kapacity hledišť tam, kde stadiony nesplňují nejpřísnější bezpečnostní opatření. Na programu bude i to, dokdy má trvat současný zákaz hrát fotbal.
Zdá se, že prvotní šok z tragédie pominul, a už se ozývají hlasy, volající po tom, aby se ligový kolotoč zase rychle roztočil. Ještě v neděli ministr vnitra Amato tvrdil, že násilnosti musejí skončit, i kdyby to byl konec fotbalu. Teď už šéf fotbalové ligy Antonio Matarrese v rozhovoru pro list La Repubblica řekl: "Je to bolestné, ale show musí pokračovat. Fotbal nesmí nikdy stáhnout roletu." Násilnosti na fotbale jsou podle jeho slov především záležitostí policie, která není schopna chuligány zvládnout.
Snaha co nejrychleji obnovit fotbalový život má podle agentury AP do značné míry ekonomický podtext. AC Milán a Juventus Turín jsou podle auditorské firmy Deloitte na třetím a čtvrtém místě žebříčku nejlépe vydělávajících fotbalových klubů světa. Roční příjem každého z nich se blíží 250 milionům eur a ve čtveřici s Interem Milán a AS Řím za poslední uzavřenou sezonu vydělaly 770 milionů eur, což je více než 21 miliard korun.
Vstupné přitom tvoří až dvacet procent příjmů. Například AC Milán má průměrnou návštěvu 65 tisíc diváků a těžko si lze představit, že by o ně přišel. Zákazy by nepochybně měly vliv i na prodej televizních práv, který tvoří 50 až 60 procent klubových rozpočtů. Společnost Mediaset, která koupila většinu vysílacích práv, už teď vede spor s italskou fotbalovou ligou kvůli tomu, že loňský skandál s ovlivňováním výsledků poškodil produkt jménem fotbal. A současná situace může vyvolat další zostření sporu.
Podobný byznys představují sázky. Agentura AP připomíná, že i italská vláda má velký ekonomický zájem na tom, aby fotbal fungoval. Za rok 2006 přiteklo z daní z legálního sázení do státní pokladny 286 milionů eur, tedy více než osm miliard korun.
Autor: ČTK
Foto: Archiv
